Sborník z konference TTnetu, říjen 2008 - Národní ústav odborného ...

Splnění tzv. Profesních standardů pro status kvalifikovaného
učitele 1 je jedním předpokladů pro získání oprávnění
vyučovat na školách v Anglii a Wallesu. V České
republice jsou podmínky pro získání učitelské kvalifikace
upraveny zákonem o pedagogických pracovnících
a do značné míry korespondují s britskými požadavky.
Standard pro učitelskou profesi však není zatím do
kvalifikačních požadavků v ČR zakomponován.
V tomto příspěvku se pokusíme o analýzu pojetí a
významných prvků britských standardů a identifikujeme
ty atributy zkoumaného standardu, které mohou
obohatit proces standardizace učitelské profese, který
nyní v ČR probíhá.
Profesní standardy pro status kvalifikovaného učitele
(dále jen Standardy, resp. Standardy pro QTS) byly ve
Velké Británii vyhlášeny v roce 2007 v návaznosti na
reformu vzdělávání jako státem formulované požadavky
na uchazeče o práci učitele. Garantem Standardů je
Training and Development Agency for Schools, národní
agentura a úřad zodpovědný za vzdělávání a profesní
rozvoj pracovníků škol. 2 Standardy jsou publikovány
společně s požadavky na počáteční vzdělávání učitelů
(Requirements for Initial Teacher Training).
Standardy pro QTS jsou prvním stupněm v kontextu
standardizace učitelské profese v Anglii. Definují úroveň
kompetencí absolventa vzdělávacího programu pro počáteční
přípravu učitelů. Návazné stupně kariérního
postupu jsou v britském systému definovány takto:
• core teacher;
• post threshold teacher; 3
• excellent teacher;
• advanced skills teacher.
V tomto kontextu lze vnímat Standardy pro QTS
jako objednávku státu na kvalitu výstupních kompetencí
absolventů učitelského studia a jejich typovým ekvivalentem
by mohly být v kontextu ČR tzv. kvalifikační
standardy zařazené do Národní soustavy kvalifikací.
Porovnáme-li tedy britský přístup ke kariéře učitele
s přístupem v ČR, můžeme konstatovat, že v systému
ČR bude po přijetí kvalifikačního a hodnoticího standardu
pro učitele definována úroveň kompetencí učitelů
vstupujících do profese, přičemž kvalitativní progrese
těchto kompetencí nebude formalizována a kariérní
růst bude určován věkovým automatem v kombinaci
s hodnocením manažery konkrétní školy (v některých
případech pravděpodobně opřeným o dané kvalifikační
a zejména hodnoticí standardy). Ve Velké Británii se
naproti tomu nyní etabluje systém kariérních úrovní,
které jsou definovány provázanými, ale zároveň svébytnými
profesními standardy pro jednotlivé kariérní
úrovně.
Existence jasně formulované zakázky státu na kvalitu
výstupních kompetencí studentů učitelství je nyní
v ČR aktuálním tématem. Kompetence, jako výsledky
vzdělávání, jsou ústředním pojmem probíhající kurikulární
reformy. V diskusi o této systémové změně se
objevuje množství problematických míst, ale názor, že
učitelé mají klíčové postavení při prosazování změn, je
sdílen všemi stranami. Zákonitě se tedy prohlubuje a
rozšiřuje diskuse o kvalitě kompetencí učitelů. Od
roku 2007, kdy vstoupil v platnost zákon o ověřování a
uznávání výsledků dalšího vzdělávání, je v ČR k dispozici
infrastruktura pro oficiální formulaci požadavků na
kompetence učitelů.
V současné době se v ČR připravuje národní diskuse
o profesním standardu pro učitele, je tedy racionální
prozkoumat, jak byl tento problém řešen v zahraničí.
Pojetí britských Standardů pro QTS
Standardy pro Qualified Teacher Status jsou výsledkem
několikaleté práce zástupců různých zájmových skupin
a vícestupňové veřejné diskuse. Od svého vzniku v roce
2006-07 prošly vývojem a v roce 2008 byly revidovány.
Text je tedy třeba vnímat jako výsledek konsensu a
vyjádření většinového pojetí.
Standard pro QTS vyjadřuje kompetenci učitele
Standard definuje výsledky učení 4 , které by měl být
schopen uchazeč o Qualified Teacher Status prokázat.
Ve Standardu samotném nenalezneme pojem kompetence,
pouze v předmluvě se uvádí, že „standardy jsou
organizovány do tří vzájemně propojených sekcí, které
popisují kritéria pro získání certifikátu“. Tyto tři sekce
jsou pojmenovány: Profesní vlastnosti, Profesní znalosti
a porozumění, Profesní dovednosti. Jde tedy o komponenty,
jimiž bývá nejčastěji definován pojem kompetence.
V tomto ohledu se značně liší pojetí standardů
v ČR 5 a ve Velké Británii. V ČR se prostřednictvím
zákona 179/2006 Sb. o ověřování a uznávání výsledků
dalšího vzdělávání prosadilo pojetí (kvalifikačních)
standardů, jako souboru provázaných kompetencí,
přičemž každá kompetence nese v ideálním případě
všechny komponenty (vlastnosti, postoje, hodnoty,
znalosti a porozumění, dovednosti). V britském pojetí
chybí úroveň kompetence pojaté jako soubor výše
zmíněných komponentů. Tělo Standardů je tvořeno
přímo kritérii, která jsou strukturována do výše uvedených
tří sekcí. Povaha kritérií však může být v britských
Standardech i smíšená, tj. kritérium může zároveň
vyjadřovat např. i postoje i znalosti a porozumění i
dovednosti. Pro ilustraci uveďme první kritérium Q1,
které je ve struktuře Standardů zařazeno do sekce Profesní
postoje.
32