Dlouhodobý monitoring situace romských lokalit - Agentura pro ...

DLOUHODOBÝ MONITORING SITUACE ROMSKÝCH LOKALIT – SOUHRNNÁ ZPRÁVA
charakteristiky se jednotlivé lokality samozřejmě liší i v dalších charakteristikách, které
výraznou měrou podmínily výzkum.
V případě Ústí nad Labem se příslovečným oříškem pro takto pojatý výzkum ukázala
uzavřenost největší ústecké lokality – Předlice. Získání relevantních údajů předpokládá
nastolení důvěry mezi výzkumníkem a obyvateli, což není vzhledem k času výzkumu reálné.
Doporučujeme proto zaměřit se na tuto, či podobné lokality, v rámci některého z delších
stacionárních výzkumů, kdy výzkumník pobývá v lokalitě delší čas a v ideální rovině se
soustředí na jedno téma. V případě Šluknovska se ukázalo jako náročný úkol zachycení
celého regionu vzhledem k velkému množství aktérů a rozdílnosti jednotlivých obcí, byť zde
bylo provedeno nejvíce rozhovorů ze všech výzkumných terénů (viz tabulka výše).
4. Charakteristika zkoumaných obcí
Výzkumné terény se nacházely na území třech krajů: Ústeckého (Most, Ústí nad Labem a
Šluknovsko), Karlovarského (Cheb) a Královéhradeckého (Broumov). Zejména pro prvé dva
jmenované kraje je typický vysoký počet sociálně vyloučených lokalit. Ve všech těchto
krajích také lidé pociťují problematiku sociálně vyloučených jako nadprůměrně naléhavou. 9
Mapka 1: Naléhavost problému existence sociálně vyloučených lokalit
v jednotlivých krajích
Zdroj: Klíč k integrační politice obcí
9 Blíže viz Gabal, Čada a Snopek (2008).
10