Dlouhodobý monitoring situace romských lokalit - Agentura pro ...

DLOUHODOBÝ MONITORING SITUACE ROMSKÝCH LOKALIT – SOUHRNNÁ ZPRÁVA
Vinou hospodářské krize se situace v řadě regionů nadále zhoršuje. V prvním pololetí
roku 2009 zaznamenaly úřady práce nárůst podílu vyučených uchazečů a uchazečů se
středoškolským vzděláním s maturitou, což zřejmě svědčí mimo jiné o tom, že právě tyto
skupiny uchazečů se nejvíce podílely na nárůstu nezaměstnanosti. Důvodem může být
skutečnost, že zaměstnavatelé v minulosti upřednostňovali na místa pro nekvalifikované
pracovníky, která zanikala v důsledku hospodářské recese, osoby vyučené před lidmi se
základním vzděláním. Skutečnost, že se na pracovním trhu zvýšil počet kvalifikovaných
uchazečů o práce, kteří budou potenciálně ochotní nastoupit i na místa s vyžadovanou horší
kvalifikací, situaci nekvalifikovaných uchazečů na trhu práce pochopitelně více komplikuje.
Míra nezaměstnanosti v sociálně vyloučených lokalitách je velmi vysoká. V Ústí nad
Labem se odhady jednotlivých aktérů pohybují od 80 procent až po tvrzení, že takřka nikdo
z lokality legálně napracuje a zaměstnání mají pouze výjimečné případy. V mosteckém
Chanově nemají práci více než tři čtvrtiny tamních obyvatel. Podle odhadů sociálních
pracovníků se nezaměstnanost týká 75 až 80 procent Romů žijících v Chebu. Odhadovaná
míra nezaměstnanosti Romů v lokalitách na Šluknovsku se pohybuje mezi 90 až 95 procenty
(výzkumníci se však setkávali s odhady kolem sta procent). Jistou výjimku představoval
Broumov. Podle terénního pracovníka zde 70 procent romské populace tvoří takové rodiny,
ve kterých má legální zaměstnání (sezónní práce nejen v místních podnicích, zednických
firmách, ale i veřejně prospěšné práce) alespoň jeden člen z rodiny a ostatní jsou ti, jež práci
nemají a využívají jiných způsobů přivýdělku (občasné „melouchy“, stavební a kopáčské
práce pro vzdálenější i pro místní podniky či soukromé osoby, ale i sběr železného šrotu či
občasné krádeže).
Romové dále tvoří výraznou část z těch, kteří se chodí zaregistrovat na úřad práce hned
po dokončení základního vzdělání. Vznikne jim tak nárok na dávky životního minima.
Místo vyučení tak maximálně absolvují pouze nějaký rekvalifikační program, přestože je
rodičům na úřadech práce vysvětlováno, že tímto způsobem dítě získá pouze osvědčení a ne
výuční list.
V Chanově například Dům romské kultury organizuje rekvalifikační kurzy přímo
v sociálně vyloučené lokalitě. Nejlepší absolventy kurzů je možné umístit do tzv. pracovní
skupiny, která pracuje na komerčních projektech nebo veřejně prospěšných pracích, které
zajišťuje ÚP. Na volném pracovním trhu je problémem docházka do zaměstnání. Dům
romské kultury se proto snaží získat prostředky na projekt „Doprovod do zaměstnání“.
38