Dlouhodobý monitoring situace romských lokalit - Agentura pro ...

DLOUHODOBÝ MONITORING SITUACE ROMSKÝCH LOKALIT – SOUHRNNÁ ZPRÁVA
jich 28 plní povinnou docházku na základních školách mimo hlavní vzdělávací proud; u
ostatních dětí je to osm procent. Zkoumané lokality v tomto směru nejsou výjimkou.
Ve všech ústeckých základních školách praktických je procento romských žáků vysoko
nadpoloviční (nejméně 80 procent), pracovníci těchto škol hodnotí sociální zázemí u většiny
svých romských i neromských žáků jako velmi slabé až tragické. Vedení ZŠ Praktické a
Speciální v Chebu nedělí žáky na romské a neromské, ale v mluveném projevu mluví o
sociálně vyloučených. Na ZŠ Praktické je zhruba dvě třetiny sociálně vyloučených, na
Speciální jedna třetina. Základní praktickou školu v Broumově navštěvuje zhruba 65 procent
romských žáků. Na základní školy mimo hlavní vzdělávací proud na Šluknovsku dochází
v rozmezí od 50 do 80 procent romských žáků.
V tomto směru je nejlepší situace v Mostě. Na základě adres trvalého bydliště dochází na
Speciální a praktickou školu Most 22 dětí ze Stovek, tři děti z Chanova 27 a 31 dětí ze
Sedmistovek, což je méně než jedna čtvrtina žáků. Podle vyjádření ředitelky navíc 98 procent
z těchto dětí po ukončení školy dále pokračuje ve studiu a vyučí se. Ředitelka vidí příčinu ve
větším důrazu na praktické činnosti v rámci výukového plánu. Děti zde mají od páté třídy pět
a od šesté třídy šest hodin pracovní výchovy z celkových 31 hodin. Mohou si tak vyzkoušet
různé činnosti a lépe se rozhodnou, v jakém oboru chtějí v budoucnu pracovat. Navíc v rámci
osmých a devátých ročníků má škola smlouvu s učilištěm ve Velebudicích, kam děti
docházejí a mohou si přímo zde vyzkoušet různé obory.
Podle pedagogů si většina romských žáků dává přihlášku na odborná učiliště. Podle
oslovených ředitelů je ale velice častá praxe, že se romské děti nahlásí, chodí několik týdnů či
měsíců, a potom se odhlásí. Na druhé straně jsme ve sledovaných lokalitách identifikovali i
několik romských žáků na víceletých gymnáziích. Zajímavým příkladem aktivity pro zvýšení
počtu sociálně vyloučených žáků na středních školách může být mostecký program zaměřený
na 15 až 20 mladistvých z problematického sociálního prostředí, kteří neuspěli na SŠ. Cílem
bylo znovu je zapojit do studijního programu pomocí desetiměsíční rekvalifikace, kde si
mladiství mohli vyzkoušet různá řemesla a pak se lépe uspět na SŠ. Podle slov ředitele byla
úspěšnost minimálně 50 až 60 procent. Program byl ale pro nedostatek financí ukončen.
27 Většina z chanovských dětí zůstává v etnicky homogenizované škole na svém sídlišti.
42