Dlouhodobý monitoring situace romských lokalit - Agentura pro ...

DLOUHODOBÝ MONITORING SITUACE ROMSKÝCH LOKALIT – SOUHRNNÁ ZPRÁVA
souboru „město/obec“) starší 15 let. Výběr respondentů v sledovaných lokalitách byl
proveden kvótně podle pohlaví, věku a vzdělání. 5
Terénní výzkum prováděli výzkumníci, kteří absolvovali či měli krátce před
absolvováním některého sociálního/humanitního oboru, který má vztah k předmětu zkoumání
(socioložka, antropoložka, etnolog, sociální pracovník a tři psycholožky). V jednom případě
výzkumnice neabsolvovala žádný takový obor, ale mohla využít svou několikaletou praxi
v neziskové organizaci, která se zabývá multikulturním vzděláváním a předchozí
výzkumnickou zkušenost. Přestože výzkumníci a výzkumnice měli k dispozici osnovy 6 , které
pokrývaly rozhovory se všemi důležitými aktéry, nešlo je v každé situaci mechanicky použít –
někteří respondenti nechtěli na některé otázky odpovídat, jiné byly v kontextu dané obce
irelevantní a v univerzálních osnovách chyběly otázky na specifika obce. Nezbytným
předpokladem tohoto typu výzkumu jsou i předchozí výzkumnické zkušenosti či vzdělání
výzkumníků. Ve většině případů výzkumníci a výzkumnice sami psali závěrečné zprávy a
průběžně je konzultovali s koordinátory projektu. Části zpráv, které byly napsány
koordinátory, se vesměs týkaly kvantitativních indikátorů, které výzkumníci
kontextualizovali. Domníváme se, že je velmi důležité využít znalosti nabité výzkumníky
v terénu i nad rámec pouhého sebrání a zaznamenání rozhovorů. Přestože záznamy všech
rozhovorů přepisovali a posílali koordinačnímu týmu, nešlo takto zachytit vše. Při výzkumu
tohoto typu vzniká velké množství implicitní znalosti, které syrové přepisy nezachytí.
Z tohoto důvodu bychom nedoporučovali tento typ výzkumu aplikovat v případě, kdy by
rozhovory prováděl někdo, kdo by neměl předchozí zkušenosti s analytickou prací.
Vzhledem k času vymezenému na řešení zakázky existoval jen minimální prostor
diskutovat pracovní výstupy z výzkumu lokalit během výzkumného pobytu v rámci celého
výzkumného týmu najednou. Koordinátoři výzkumu konzultovali práci s výzkumníky
individuálně a snažili se poznatky z jedné lokality předávat ostatním výzkumníkům..
Jako problematická součást sběru dat se ukázala komunikace s úřady ohledně sběru dat
potřebných pro indikátory. Celkový přístup jednotlivých institucí (odbory městských úřadů a
úřady práce) se velmi se různil. Stejně tomu bylo s rozsahem dat, jež nám tyto instituce byly
ochotny poskytnout. Maximální soubor dat, tři vyplněné tabulky od třech institucí, se podařil
získat pouze za jeden výzkumný terén, ve zbylých místech vždy některá z kontaktovaných
5 Sběr dat probíhal ve dvou vlnách. První probíhala paralelně ve všech vybraných lokalitách v období od 9. do
19. října 2009. Bylo v ní nasazeno 25 tazatelů a počet úspěšně provedených rozhovorů dosáhl 324 rozhovorů. Ve
druhé vlně probíhal sběr dat od 21. do 30. října 2009, do terénu bylo nasazeno 18 tazatelů, kteří úspěšně provedli
192 rozhovorů. Celkem tak bylo v obou vlnách provedeno 516 rozhovorů.
6 Všechny tyto osnovy má v elektronické podobě zadavatel a lze je tedy využít i v návazných výzkumech.
8