Dlouhodobý monitoring situace romských lokalit - Agentura pro ...

DLOUHODOBÝ MONITORING SITUACE ROMSKÝCH LOKALIT – SOUHRNNÁ ZPRÁVA
◙ uzavřeným ekonomickým systémem vyznačujícím se častým zastavováním
majetku a půjčováním peněz na vysoký úrok (lichva a tzv. rychlé půjčky),
◙ větším potenciálem výskytu rizikových forem chování (např. alkoholismu,
narkomanie či gamblerství) a kriminality (zvýšeným rizikem stát se pachatelem, ale i
obětí trestné činnosti),
◙ sníženou sociokulturní kompetencí (např. jazykovou bariérou, nezkušeností či
neznalostí vlastních práv a povinností).
V textu se zaměřujeme na „romské“ sociálně vyloučené lokality. V takto vymezeném
předmětu studia se sociální dimenze spojuje s etnickou příslušností. V případě chudinských
romských enkláv se obě dimenze propojují – sociolog Iván Szelényi a socioložka Rebecca
Emigh (2000: 3–4 cit. dle Stewart 2002: 136) popisují jejich obyvatele jako příslušníky
„rasalizované underclass“ (racialised underclass). Pociťovaná či okolím připisovaná etnická
příslušnost často funguje jako určitý multiplikátor socioekonomického znevýhodnění. Na
romské obyvatele sociálně vyloučených lokalit česká společnost nepohlíží pouze jako na
chudé, ale jako na odlišné chudé, kteří žijí jiným životním stylem. Jsme si samozřejmě
vědomi, že kategorii Rom není správné považovat za bezrozpornou a že neexistuje nic jako
jedna velká romská komunita, zároveň se ale domníváme, že nelze připsanou či popisovanou
etnickou příslušnost vykazovat mimo hru, protože se stává relevantní v praktickém jednání
různých aktérů. Přestože se ve veřejném diskursu velmi často používají de-etnizovaná
označení – například „nepřizpůsobiví spoluobčané“ -, nedomníváme se, že problematika své
etnické kontury ztrácí. I tato označení totiž mají v řadě případů výraznou etnickou konotaci.
Pod novou vinětou se skrývá starý a důvěrně známý etnický obsah.
3. Metodologie
Při získávání dalších kvantitativních dat jsme využili zejména metody rychlého
posuzování (Rapid Assessment and Response). Tato metoda byla vyvinuta Světovou
zdravotnickou organizací a je určena pro situace, kdy je třeba během krátké doby získat data
vhodná pro vývoj a implementaci politik v určitých specifických oblastech. Nelze mluvit o
jedné metodě, ale spíše o souboru několika metod a technik spojených do společného
referenčního rámce. Vychází se v ní zejména ze studia dokumentů, vyplňování dotazníků a
polostrukturovaných rozhovorů s relevantními expertními aktéry.
6