Dlouhodobý monitoring situace romských lokalit - Agentura pro ...
Dlouhodobý monitoring situace romských lokalit - Agentura pro ...
Dlouhodobý monitoring situace romských lokalit - Agentura pro ...
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
DLOUHODOBÝ MONITORING SITUACE ROMSKÝCH LOKALIT – SOUHRNNÁ ZPRÁVA<br />
Pracovnice mateřských škol také zmiňují, že jejich zařízení navštěvují zejména děti<br />
z takzvaně lepších rodin.<br />
Bariérou, kterou respondenti nejčastěji zmiňují, jsou poplatky, které je nutné hradit.<br />
Rodiny pobírající sociální příplatek mají obecně možnost platit pouze stravu (stravné většinou<br />
přesahuje 20 korun na den), školka je <strong>pro</strong> ně zdarma. Další bariérou je obava romských<br />
matek, že děti budou ve školce smutné. V jedné z chebských školek tak rodiče mají možnost<br />
zpočátku docházet na „zvykání“ do školky s dítětem. Romové toho ale podle informací<br />
tamních učitelek většinou nevyužívají a spíše nechají děti doma. Specifickou bariérou je pak<br />
naplněnost mateřských škol v řadě míst, byť je třeba zdůraznit, že nízký počet romských dětí<br />
v mateřských školkách jsme zaznamenali i v místech, kde kapacity volné jsou.<br />
Jako příklad zvyšování zájmu o mateřské školy můžeme uvést vliv terénní sociální<br />
práce a romského sdružení Čačipen v Krásné Lípě na Šluknovsku. Sdružení rozvíjí spolupráci<br />
hlavně s matkami malých dětí v mateřském centru, čímž se otevírá další možnost působit<br />
hlavně na rodiče, kterým je třeba ukazovat smysl vzdělávání dětí.<br />
V řadě případů mateřské školy mají výrazný integrační potenciál. Integrační přínos má<br />
samozřejmě potkávání se romských žáků s příslušníky „majority“. Například jedna<br />
z chebských školek organizuje <strong>pro</strong>jekt zaměřený na zdravý životní styl i zdravé sociální<br />
vztahy. Věnují se respektu k odlišnostem – kromě Romů chodí do tříd děti ruské, ukrajinské,<br />
vietnamské i sociálně slabé. Až třetina dětí pochází z národnostních menšin. Etnickým<br />
odlišnostem se pravidelně věnují, mluví o tradicích, náboženství. Děti jsou vyzvány, aby si k<br />
tématu přinesly např. knížky.<br />
Několik ředitelek mateřských škol také upozornilo na <strong>pro</strong>blém vzájemné konkurence<br />
mezi mateřskými školami a školami, které otevírají přípravné ročníky. Školy dostávají za<br />
přípravné ročníky finance a jsou <strong>pro</strong>to motivované tyto třídy zaplnit, často pak v těchto<br />
třídách končí nejenom děti ze sociálně slabého <strong>pro</strong>středí, ale i ty s odkladem. Může se pak<br />
stát, že děti, které přípravné ročníky skutečně potřebují, se sem nedostanou. Jedna<br />
z oslovených ředitelek se v souvislosti s tímto faktem domnívá, že by bylo vhodnější, aby<br />
přípravné ročníky existovaly při mateřských školách, <strong>pro</strong>tože mají víc vybavení a zkušeností<br />
s malými dětmi.<br />
Problematika základních škol velmi úzce souvisí s <strong>pro</strong>storovým upořádáním sociálně<strong>pro</strong>storových<br />
formací, v nichž se <strong>lokalit</strong>y nacházejí. V tomto směru je klíčová existence<br />
etnicky homogenních základních škol. V Ústí nad Labem dochází do většiny běžných<br />
základních škol zhruba tři až šest <strong>pro</strong>cent romských žáků. Výjimkou je předlická základní<br />
40
Change language