Prosinec 2009 - CRV CZ

počet krav (tis ks)počet krav v KUMP60050040030020010007000600050004000300020001000dojené BTPM (při meziročních porovnáních stoupajívelmi rychle, i když jejich absolutní počtyjsou v řádech stovek kusů), ale jistěstoupají.1998 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008Graf 1: Vývoj početních stavů krav v ČRv letech 1998–2008Graf 2: Vývoj početních stavů krav v KUMPjednotlivých plemen v letech 1999–20081999 2000 2004 20080AA BA BM GA GS HE HI CH LI MS PI SAplemenoZajišťování reprodukcePokud jde o zajištění reprodukce ve stádechmasného skotu, tak ponejvíce záležína systému a zaměření daného chovu.V praxi se tak setkáváme nejen s inseminacía embryotransferem, ale hlavní dílpráce odvádí býci v přirozené plemenitbě,a to nejenom ve stádech produkujícíchzástav, ale i v chovech zabývajícíchse produkcí plemenných býků.Velký podíl inseminací semenem býkůmasných plemen připadá na užitkovékřížení v dojených stádech, kde je inseminaceběžnou metodou. V čistokrevnéplemenitbě je využití inseminace častépředevším v chovech zabývajících se produkcíplemenných zvířat. Při pohledu dovýsledků kontroly užitkovosti masnýchplemen za rok 2008 zjistíme, že podílumělé inseminace a embryotransferu jeasi dvacetiprocentní. Zhruba 80 % připadána býky v přirozené plemenitbě.V této souvislosti se mi opět vybavil jedenchovatel charolaise z Francie, jehož„byznysem“ byla produkce zástavovýchzvířat (dvě třetiny jalovic z jeho chovubyly určeny pro obnovu stáda a zbývajícíSmetanově zbarvení„šaroláci” jsou nejčetnějšímmasným plemenem v ČRtřetina byla vykrmována). Přitom 75 %jeho telat se narodilo po inseminaci(a zbytek byl po býcích tzv. „na doskok“).Důvodem, proč využíval inseminačníbýky, bylo jejich prověření v kontroleužitkovosti a spolehlivost informací,takže si mohl vybírat býky s nejlepšímipředpoklady pro snadný průběh porodůa výbornou masnou produkci jejich potomstva,ale také přihlížel k maternálnímvlastnostem – vždyť třetina jalovicmu zůstává doma jako matky.A jak se maso zpeněžuje?Každý, kdo chová skot jako zemědělskýpodnikatel, to dělá pro to, aby z toho mělzisk. I když tento cíl je často velmi obtížnědosažitelný (a to nejen v chovu skotu– kdo někdy zkusil podnikat, by to jistěpotvrdil). Při pohledu do Situační a výhledovézprávy z července 2009 je zřejmé,že se ceny v posledních pěti letechpříliš neměnily. U jatečných býků secena za kg živé hmotnosti pohybovalav průměru kolem 40 korun, zatímcou jatečných krav to bylo přibližně 27 korun.I v tomto bodě jsem objevila bezesporuzajímavý rozdíl. Napadlo by vás,že někde platí jatka více za osmiletou dokrmenoukrávu než za dvacetiměsíčníhobýka nebo tříletou jalovici? Vězte, že napříkladve Francii jsme navštívili chovatele,který za mladého býka nebo jalovicidostával 3–3,5 eura za kg JOT, kdežtoza dokrmenou osmiletou krávu to byla4 eura za kg JOT. Také jsme měli možnostnahlédnout do malé bourárny chovateleplavého akvitánského plemene,která se stala inspirací pro několik českýchchovatelů. A já věřím, že se podaříjejich plány v brzké době uskutečnit.Znám docela dost lidí, kteří by měli zájemnakupovat kvalitní hovězí masou „toho svého“ chovatele.Blíží se kulatá výročíA co napsat závěrem? V příštím roce tobude dvacet let, co byl založen Českýsvaz chovatelů masného skotu a v roce2011 bude stejné výročí slavit kontrolaužitkovosti masných plemen skotu(KUMP). Ta totiž probíhá v České republiceod roku 1991, a od roku 2000 jsou tytovýsledky používány pro výpočet plemennýchhodnot, takže to budou další „kulatiny“v příštím roce.Věřím, že díky obrovskému nadšenía nasazení chovatelů, bez kterých by nebyložádného úspěchu dosaženo, budeskot v české krajině zachován, aby sei další generace mohly těšit z pohledů napasoucí se spokojená stáda a z možnostinákupu výborného hovězího masa napultech obchodů. lCHOVSKOTU prosinec únor říjen 2009 200917