Region v rozvoji společnosti 2009 - Icabr.com

a komunikace mezi nimi. Čím hlubší je vzájemné poznání, tím širší je platforma provzájemný dialog a menší pravděpodobnost vzniku konfliktů.Interkulturní výchova nám dává možnost získat novou a v dnešním světě nezbytnoukompetenci – schopnost úspěšně komunikovat v multikulturním prostředí.V dnešní době existuje řada škol a kurzů, které nabízejí interkulturní vzdělávání,interkulturní trénink.Tyto kurzy většinou začínají informacemi o vlastní národní kultuře (zvyky, normy,postoje), neboť kulturní normy a standardy každého národa či etnika jsou pro jehopříslušníky měřítkem toho, co je dobré, správné, slušné a etické; dále zahrnují informace opříslušné cizí kultuře, její historii, politice, hospodářství i o zvyklostech, myšlení a postojíchjejích příslušníků.V rámci interkulturního učebního procesu se jeho účastníci učí poznávat a hloubějipochopit jak vlastní kulturu, což je první krok k rozvoji naší citlivosti vůči kulturním rozdílům,tak kulturu cizí, učí se překonat kulturní šok z cizího prostředí, překonávat přirozené lidskébariéry a pracovat s emocemi v interkulturním prostředí nebo v cizí zemi. Musí si uvědomit,že při porovnávání kultur jednotlivých zemí neexistuje hodnocení dobré nebo špatné, neboťkaždá kultura si vytvořila taková pravidla a normy, které jsou z jejího pohledu, její historie apodmínek optimální, fungující a užitečné.Cílem interkulturního vzdělávání/ interkulturního tréninku je rozvinout schopnost jednáníse zahraničními kolegy, zákazníky, obchodními partnery, ale i turisty, naučit se správněinterpretovat a chápat chování osob z cizí kultury, naučit se v cizí kultuře orientovat arozeznávat výhody, které obě kultury nabízejí, a čerpat z nich.Interkulturní trénink může být všeobecný nebo specifický. Všeobecný trénink by bylovelmi vhodné zařadit jako povinný předmět do škol, aby se žáci naučili toleranci k jinýmkulturám a pochopili, že se na svět musí dívat daleko širším pohledem než jen pohledem svévlastní kultury. Na Internetu můžeme najít informace o prvních „vlaštovkách“ v tomto směru.Specifický trénink je potřebný pro všechny, kteří jednají s cizinci, ať už v našemdomácím prostředí, nebo v zahraničí. Je třeba si uvědomit, že interkulturní komunikace neníjen komunikace s obchodním partnerem, kde nám jde především o úspěšné uzavřenísmlouvy a úspěšnou obchodní či pracovní spolupráci, ale že oblastí, v nichž docházík interkulturní komunikaci, je mnohem více – politická a kulturní spolupráce, média, Internet,věda, výzkum, vzdělávání, ochrana kulturních památek, péče o kulturní menšiny, turistika;v neposlední řadě může interkulturní trénink pomoci i v komunikaci mezi lidmi z kulturněblízkého prostředí, neboť každý z nás vyšel z poněkud odlišných podmínek, prošel poněkudodlišnou výchovou a bylo by velkou chybou posuzovat ostatní pouze ze svého vlastníhopohledu.5. Shrnutí - závěrPředmět Interkulturní komunikace se jako studijní předmět vyučuje na českých vysokýchškolách zatím jen velmi zřídka. Na potřebu existence a výuky této disciplíny nepřímopoukázalo již Společné prohlášení ministrů školství evropských států na setkání v Bologniv červnu 1999, stejně jako jazykově-politická prohlášení Rady Evropy. Pokud tedy mámeposilovat evropskou konkurenceschopnost českého vysokého školství a konkrétně našíškoly, měli bychom na tyto výzvy reagovat a připravit tak lépe naše studenty na život a práciv České republice, která se otvírá imigrantům z jiných zemí, na spolupráci se zeměmi jak vrámci Evropské unie, tak celého světa i na případný pobyt v zahraničí, neboť schopnostkomunikovat s cizími kulturami se čím dál víc stává klíčem k úspěchu.Literatura:BOUZEK,J. Jak se domluvit s jinými, Praha-Kroměříž 2008DE VITO, J.A. Základy mezilidské komunikace, Praha, Grada 2001FLASSER, V. Komunikológia, Bratislava 200235