TŘETÍ TŘÍDA V ČEŠTINĚ

-----------------------KláraNyní máme prázdniny.Babička suší švestky.N(i)yní máme prázdniny.Babička suší švestky.-----------------------TamaraNyní máme prázdniny.Babička suší švestki.-----------------------Skupina propadlíků z původní 1.třídy:PavlaNyní mame prazIny.Babička šůši sveski.MIňi mame praznIni.Babička suší svešky-----------------------DominikNíní máme (prazdnyn) prazdniny.babIčka suší švestky.niní máme prazdninybabIčka suši švestky-----------------------LuckaNini mamapariBaička sušiseskIN(í)iní má(n) me. Prazňyn.BabIčka suši švestkyNIní mame prazdnInyBabička sušI švestkyVšimněme si pouze několika bodů. Postupně se začíná využívat rozdíl y/i, např. ve veliceobtížném slově nyní: v něm se zpočátku reagovalo hlavně na rozdíl kvantity (/i/ vs. /í/, resp.podle normy /i:/). Kromě pravopisného nyní se patrně na rozdíl /n/ vs. /ň/ pomocí niňí (přesněpodle fonetické normy), jednou NJÍNÍ, možná i není. Není jasné, jestli sem nezapočítat i reakcin--> m, např. miní. M totiž nelze "změkčit" jako n; řešení by pak bylo svým způsobemgeniální: obětovat rozdíl m vs. n ve prospěch vyjádření rozdílu tvrdé vs. měkké- všimněme si,že tato tendence existuje docela silně ještě ve 4.třídě.Zřetelný je nárůst diakritických znamének: teček pouze pro oko (i,j) a čárek, prodlužujícíchsamohlásky (u háčků nad souhláskami není tak velký posun).Ony nepřesnosti až jakási dodatečnost v zapisování kvantity jako by svědčily proti našemutvrzení o fonetičnosti dětské transkripce- tu jsem ovšem nepovažoval za dokonalou: chtěl jsemříci, že děti často nemají oporu ve znalosti grafické podoby slova, ani se zde opakujících"zrad", ani pravidel, problém regulujících. Musejí se přesto s věcí vyrovnat, a přitom některé znich možná dokáží slyšet slova foneticky přesněji než zkušený čtenář, jemuž je pravopisnápodoba slova familiární jako třeba tvář, že si ji už vůbec nedovede představit jinak: takový21