TŘETÍ TŘÍDA V ČEŠTINĚ

Lze jít ještě dál. Co když působí nějaké schéma v pozadí i u případů chyb Vygotského aŠifové probandů? Nenásleduje po pádu z kola nutně malér a nevypráví se většinou právě tentomalér? Samozřejmě, můžeme namítnout, že právě pátrání proti proudu času patří k pojmuspojky "protože" v tomto jejím umístění a že jde o stejný vztah jako ve vyplývání (proti prouduřeči) plánovaného hospodářství z absence soukromého vlastnictví; že tedy představastrhávajícího schématu nakonec jen Vygotského vysvětlení podporuje.Druhý typ řešení se nám zdál poměrně správně provedený, představující smysluplné věty.Naopak trochu zmateně působí třetí typ, texty několika zajímavých a dost bystrých osob,matematické hvězdy Tomáše B1, Tomáše H., skvělého analytika slovních úloh Kamila,konečně i premianta Vaška (jenž vzorec posunul konfrontačně). Jejich texty jako by bylyosobnější, vyjadřovaly nějakou konkrétnější zkušenost a nenaplňovaly ani pravidla hry, ani žánrobvyklého a správného vyprávění.V tomto postavení spojky na začátku současně podle mého hodnocení žádné z citovanýchdětí neudělalo onu velkou chybu ve smyslu Vygotského: neobrátilo časovou následnost nebopříčinnost.Podoby spojky "protože" se mi pak v tomto úkolu jeví jako tři postoje k řeči: v tom prvémspojka funguje dialogicky, jako odpověď na implicitní otázku "proč?"; v tom druhém , de factodost školním se přechází k monologické výpovědi už se skutečnými příčinnými nebo časověnáslednými vztahy uvnitř, mezi jednotlivými částmi sdělení- tento postoj se ale udrží namateriálu, který zobrazuje silně prestrukturovanou a regulovanou praxi, praktiku (a zdebychom snad téměř mohli hovořit o abstrakci do "pojmů"); v opačném případě (třetí postoj)pak dojde v konfliktu mezi vzorcem a zkušeností k deformujícímu posunu či kompromisu- jakjsme se už zmínili v souvislosti se souvětím "Tomáš povídal...", nejde jen o jakýsi životní obsahsám o sobě, ale o pozici autora vzhledem k události, o artikulaci své implikovanosti: vrací sezde problém obtížného řečení nečeho vlastními slovy, s onou Vygotského nezávislostímyšlenky na výrazu?Naše úvahy přirozeně nepředstavují pokus o vyvrácení Vygotského. Chtěli jsme ale zkusitpřistoupit k jeho problému více z textového než z ryze kognitivního hlediska.DOSLOVTa bystrá Petra, bystrá přinejmenším po tatínkovi, s jiskrou v oku a velkým nosem jehomiláček, převádějící city v kulturu tak, že psala skoro jak dospělá, ta Petra se přestěhovali. (Toje druh plurálu.)Irena byla po skončení 3.ročníku se čtyřkami přeřazena do rómské mikrotřídy. Schylovalose k tomu dlouho: už v říjnu se paní učitelce zdálo, že Irena začíná zaostávat vedle češtiny ještěv matematice. Ve škole nedávala pozor a doma se neučila. Poradna proti rómskému céčkunebyla. Nálepku nejhorší ze třídy asi i ona sama přijala, nebo aspoň nevěděla, jak se proti níbránit: už jí to předhazoval ve třídě každý. I ředitel se vyptával, jestli "to nezabalila". Vedruhém pololetí přestávala chodit do školy.IrenaPaNe DOKTOReMIŠa vas uražIaTaKsITOHONeVšIMeJTe32