TŘETÍ TŘÍDA V ČEŠTINĚ

větnou skupinu na slovní druh, na sloveso (než o agramatismus); je to problém, který seobjevuje i v rozdílu mezi mezi celým slovesným tvarem a slovním druhem u zvratných zájmen("se" nesmí být samostatně, coby slovní druh, určeno jako sloveso) a v rozdílu mezipřísudkovou částí věty (neprobíráno) a slovesem, kde pak vlastně na požádání pedagogogazaznívají podivné či nepřirozené výpovědi: tatínek je (ne je v práci), kominík čistí (ne čistíkomín), budu (ne budu u babičky)."T" na konci infinitivu je někdy slabě vyslovováno a u dětí, pokud jsou v pozici fonetickétranskripce, nemusí být zapsáno.Při určení slovesného tvaru i slovesa (při jeho jmenování nebo podtržení ve větě) se častozapomíná zvratné "se", "si" a někdy také tvary pomocného "být" ("psal jsem").Výuka ve škole nemá charakter jednorázového vysvětlení a osvojení poznatku. Látka častozazní jen jako oznámení u příležitostného detailu, na který se narazilo, později je systematičtějiprobrána, pak se procvičuje, pak jakoby ustoupí, znovu vrátí. U sloves takto předbíhá ve3.třídě nepojmenovaná látka vidu. Paní učitelka ji načala s možností vyjádřit budoucnost (jakovýznamovou kategorii) jinak než složeným tvarem s "budu": nevyhnula se přitom ovšem občasúskalí se změnou slova (místo "budu spát" lze říct "usnu", místo "budu číst" zas "přečtu"- toale není vždycky možné.)SyntaxVe srovnání s 2.třídou se už téměř neprocvičuje rozlišování oznamovacích, tázacích arozkazovacích + přacích vět (látka zazněla už v 1.třídě). Stále se ještě konstruují věty podleschématu (např. podst. jm.- sloveso- předložka- podst. jm.). Cvičení jsme již zmínili u slovníchdruhů, asi ne neprávem: k větným, skutečně syntaktickým rozborům s jejich pojmy a termínyjako podmět, přísudek, předmět aj. se se totiž nepřistupuje- naopak se na neřečené rozdílymezi druhem slovním (např. příslovcem) vs. větným (příslovečným určením) naráží: "v lese"není příslovce, ale příslovečné určení ano, a děti nejsou vedle, když se zde ptají "kde".Hlavní probíranou syntaktickou látkou jsou souvětí se spojkami- v "mé" třídě je to možnánejvýraznější gramatická látka (ve třídě I. Viktorové nikoli). Začata byla již v 2.třídě, letospřibyl pouze větný vzorec, např. V1, protože V2 a V3. Jak vidno, vzorec sestává jen zoznačení vět jednoduchých v pořadí, spojek s eventuálními čárkami (ještě ve 4.třídě sepřipomíná, že sem nepatří nic jiného, dodržuje se úplnost abstrakce) a z obligatorníhoznaménka na konci.Podobná formule se buď hledá v nabídnutých, zadávaných souvětích nebo se podle nínaopak souvětí tvoří: právě zde se vyskytuje velké množství gramatických chyb nebopodivností. Na samo hledání vzorce existuje již známý postup s identifikací samostatných větpodle určitých slovesných tvarů a čtení souvětí po větách, které musí jednotlivě dávat smysl.Velmi častá je prostřední varianta, kdy se do existujícího souvětí (daného někdy bez čárek)doplňují spojky. Viz např. cvičení z 10. 12.: Mánička přešlapovala před hotelem ___ nemohlase rozhodnout ___ má nahoru do okna zavolat ___ Hurvínka popohnala. Souvětí po doplněnídalo vzorec: V1 a V2, jestli V3, aby V4. a také (podle mě méně zdařilou, resp. neobvyklejšívariantu) V1, ale V2, jak V3, aby V4.Uvedení, probírání této látky pro mě představuje záhadu (partii, věnovanou této látce všaknemíním jako kritiku jejího zařazení). Už rozměr souvětí v celkovém trendu orientace nasamostatná, vlastně izolovaná slova, je zvláštní. Nepleteme se však v našem vymezení? Nešloby říct, že se vlastně probírá podrobněji jeden slovní druh, a sice spojky? Nezdá se však, že byšlo o látku "na spojky". Přehled, systém spojek není podán, a nejsou pojmenovány vztahy,které se jimi artikulují- viz Příruční mluvnici s jejím rozlišováním spojek podřadících a8