DVA ASPEKTY JAZYKA A DVA TYPY ŠPATNÉHO ČTENÍ

"okolo", ale "čeho", to není řečeno, typu: "Ono je to tedy, ale kdyby se, snad se to mělo nějak,to už potom zase, myslel bych, no ale jinak, kdyby..." (mnou vymyšlený příklad).Potíží začít a přímo to jmenovat by se dalo vysvětlit i to, co kolegyně Prouzová považovalaa já také jen za stylizační, redakční práci při Vaškových projevech.Protože slovo mimo kontext nemá pro něj význam, představuje pro pacienta totéž slovoužité ve dvou kontextech homonyma; někdy raději volí i různá znění pro tutéž věc v různýchkontextech (nůž: ořezávač- tužky; loupač- jablka; chlebový- nůž; nůž- a- vidlička).Pacient není schopen definice synonymem či ekvivalence, např. mládenec = svobodný,neženatý muž; to by totiž vyžadovalo samostatnou, nonkontextuální existenci souboruzpůsobů, jak pojmenovat neženatost. (I zde bychom ale teoreticky mohli hovořit o větě, jejímkontextu: X je, znamená Y; Jakobson ale tuto možnost neuvádí; k otázce se vrátíme později snadřazenými slovy a hlavně se styly.) Tato potíž jde až do neschopnosti pojmenovat ukázanýpředmět: místo "tužka" řekne afatik jen "na psaní", protože by mu opět připadalo redundantníještě ji jmenovat, když už jsou věc nebo její obraz přítomny (dvě současné reprezentace sezde podle Jakobsona vylučují). Z tohoto vlastně logického, přesněji logicko- morálníhodůvodu (moje termíny) dělá potíž i samo opakování: jeden pacient odmítal říci "ne" se slovy:"Ne, to nedovedu!"Posuzovat znaky jinými znaky znamená používat metajazyk- ten při této afázii chybí.Lacan (1998), který s Jakobsonovým dělením pracoval, zde hovořil o chybění metafráze,zatímco při poruše soumeznosti o chybění parafráze. Měli bychom zde nalézt korelace kmetajazyku lingvistiky a vůbec k meta- procedurám školní výuky češtiny. Jakobson uvádíproblémy se synonymy, dále s heteronymy, tedy s cizím jazykem: pacient je omezen na jedendialekt jednoho jazyka; ten může končit až u idiolektu, kdy pacient pokládá veškerou řečněkoho jiného za cizí jazyk a rozumí jen sám sobě. (Šlo by do téhož směru započítat Vaškovonespisovné čtení spisovných slov?)Jakobson uvádí ještě důsledky pro pojmové myšlení: sémantické seskupování se bude říditspíše časovou nebo prostorovou soumezností než podobností (např. zvířata podle pořadíběhem procházky v ZOO, ne podle příbuzných druhů).Význam slov je chápán "doslovně", non- metaforicky; z figurativnosti ovšem zbýváalespoň metonymie, založená na soumeznosti: viz slavný příklad černý místo mrtvý, vzniklý ztoho, co se dělá pro mrtvého: nosí se černá.IVANA A VAŠEK PODLE JAKOBSONAPo seznámení se s typy afázie přikročíme nyní k hledání odpovídajících příznaků u našichdětí. Pro prezentaci volíme hierarchii, resp. sled jazykových úrovní, zhruba podle "Příručnímluvnice češtiny" (1996); nezáleží nám přitom na přesnosti v naplnění kapitol otázkami podlelingvistiky, ale na tom, abychom žádnou podstatnější otázku, natož kapitolu nevynechali.Pořadí tedy bude: 1. fonologie; 2. lexikologie (velmi bohatá, neboť zde existuje mnohoškolních cvičení i slovníkový test z Termana); 3. slovotvorba (zařadíme sem příbuznost slov,důležitou např. pro vyjmenovaná slova, i otázku hranice slov, byť nepatří jen sem); 4.morfologie (s druhy slov a s jejich ohýbáním); 5. syntax (kam na rozdíl od Příručky umístímeúroveň věty a souvětí); 6. texty (sem zahrnujeme to, co je o Jakobsona promluvou, u autorůPříručky výpovědí a textem; jako materiál zde rozebereme slohové práce žáků); 7. styl (zdepoužijeme Jakobsonovo rozvedení osy syntagmatické vs. paradigmatické do podobymetonymického vs. metaforického stylu; podíváme se na Termanův slovník, zpět na "vtipy"naši přátel i na jejich kresbu).31