DVA ASPEKTY JAZYKA A DVA TYPY ŠPATNÉHO ČTENÍ

Rozdíly by neměly zmizet ani při konstatování shod i společných chyb, např.interpunkčních. Díky opakované přípravě na sloh uvádějí oba řadu citací. Ty se týkají jednakpohádkových floskulí typu "kdese vzala tuse vzala", "byli jednou...", dál slavného, alenadbytečného obrazu na rozloučenou, pá-pá "... se tou kaší musel prokousat", hlavně ale pakokřídlených citací přímé řečí jako "'To nic to je jen větříček'". Svým způsobem jsou právě tytocentrální; v "Hrnečku, vař!" spočívá dokonce hlavní vtip v tom, že si postava v panicenemůže jako afatik s poruchou podobnosti vzpomenout na správnou ekvivalentní formuli,která by jí normálně sama vyskočila z pusy, na "Hrnečku, dost!".Ivana, jsouc opačného typu, tento vtip správně a se zdůrazněním reprodukuje, tato pointa jíneunikla. Přímá řeč je u ní možná téměř častější než u Vaška, ale zvládnuta v grafické podoběnení vůbec (na rozdíl od Vaška, který ani v uvozovkách, ani ve dvojtečce nedělá chyb).Textová a větná syntax Ivy je velmi špatná.Podívejme se již na první souvětí, kde se zbytečně opakuje "vdova" i "dcera", místo aby seněco vynechalo, někde použilo zájmena. Podmět je naopak nevhodně zamlčen po první příméřeči ve větě Tak šla... Věty jsou většinou řazeny paratakticky; naděje na zajímavé souvětí jevyloženě zklamána v následujícím rozběhu: Tak utiká domů to říc sví mamince a, kdyžpriběhne khatě a povídá mami "připrav...", tak žádný zajímavý děj nenastane, překvapenínepřijde- ledažeby jím myslila právě ono sémantické sdělení, ale bez syntaktického uchopení.Také její spojovací výrazy jsou velmi chudé: nejčastěji "a", pak "a když...tak", "kdo- tak","že", pouze jednou "protože" a jednou "ale".Všimněme si, že Vašek naproti tomu z těch vzácnějších spojovacích výrazů použil dvakrát"ale", dvakrát "aby", jednou "jestli", "proto", nepovedeně "a zatímco" (mělo být jen"zatímco"). Také příslovce a částice jsou u něj častější a pestřejší: jednou, najednou, jen, už,až, znovu, opět, zase, pořád, po třetí, tady, dolů, rovně, dál a dál atd.Přitom Vašek velmi nerad vystupuje před třídou s vyprávěním (zatímco Iva velmi ráda):sestavení vyprávění na místě mu zjevně nesedí; jednou (pravda, u vědomí magnetofonu) sedokonce zablokoval.Také jeho vstup do podobných úkolů nebyl snadný. Ve 3. třídě, když jsem si vedle něhojednou sedl, si vůbec nedovedl představit něco jako résumé (ono ostatně výše uvedené dlouhépřevyprávění pohádky ani résumé nepředstavuje)- to vyžadovalo vyjádření tzv. vlastnímislovy (které mu bylo nejasné i jindy, když dostali úkol doma se něco naučit vyprávět) ;odmítal mi résumé s tím, že nemají opsat, okopírovat text celý, a tak opsal jen část. (Tatostrategie "copy and delete", o níž referuje kolegyně Viktorová, není vzácná; nicménětypologickou hodnotu mít může.) Když jsem mu chtěl nakreslit na kus papíru pomocnéschéma pohybu postav v oné dost těžké pohádce, myslel si, že je to ilustrující "obrázek".Ke styluPoslední část "Dva póly: metaforický a metonymický" své slavné stati věnuje R. Jakobsonrozšíření typů zacházení s jazykem až do uměleckých stylů: např. realismu by odpovídalypostupy metonymické, romantismu a symbolismu metaforické.I když to Jakobson explicitně neuvádí, reaguje v této části současně také na problém, kterýbyl nevyjasněností jeho textu a který nám dělal potíže: totiž jak zacházet se vztahy slov,pokud východiskem není souvislá věta, ale sama přerušená slova. To byl náš problém snadřazeností, tj. se samostatnými slovy v nějakém paradigmatu, kde jsme nevěděli, zda přecejen nemáme vzít v potaz i jeho syntax jakožto různý vztah mezi těmito slovy.Metafora a metonymie je pak posouzení opět vztahu dvojice (někdo říká, že čtveřice) slov,vytažených ze souvislého textu.45