Tvar 11/2007

překladyoh, do prdele, kůň měl zahnutý čumák!Nad letošními anticenami skřipec a skřipečekTak jako v minulých letech byly i letosna veletrhu Svět knihy na pražskémVýstavišti vyhlášeny překladatelskéanticeny Skřipec a Skřipeček. Skřipcemse porota ve složení Blanka Stárková,Robert Novotný a Vladimír Piskořrozhodla odměnit hned dvě díla: překladknihy Davida Baldacciho Hrátkyo hodinu, kterou z angličtiny přeložilIvan Brož a jež vyšla v nakladatelstvíMladá fronta, a překlad výboru kratšíchpróz Augusta Strindberga, který v češtiněvyšel pod názvem titulní novelyRomantický sakristián na Rånö. Knihusestavil a přeložil Otakar Franczyk,vydalo ji brněnské nakladatelství Host.Ano, tentýž Otakar Franczyk, kterýve Tvaru č. 4/2007 vášnivě obhajovalsvůj překlad proti Dagmar Hartlové,jež na školácké chyby v převodu dílaupozornila v recenzi o dvě čísla dříve.V tu chvíli Franczyk ještě netušil, žese proti němu zanedlouho spikne celý(překladatelský) svět a bude jej veřejněpranýřovat…Skřipeček, cenu za nejhorší nebeletristickýpřeklad, pak získala knihaBojové techniky starověkého světa, podnímž je podepsán ing. Josef Bartoň,neméně však zaspali odpovědný redaktorRichard Zatloukal a společnost D-Consult s. r. o., jež dílo vydala v nakladatelstvíDEUS. Mým soukromým vítězemSkřipečku však zůstává nakladatelstvíRebo, pro něž jsem měl v minulém rocetu čest korigovat Encyklopedii plachetníchlodí. Překlad z angličtiny z peraAntonína Odehnala mi místy silně připomínaloriginál přehnaný přes elektronickýtranslátor, otrocká doslovnostmne zarážela, ba místy urážela,gramatické hrubky byly proti chybámv syntaxi vyloženými hnidami. Pohártrpělivosti přetekl kolem sté stránky(byl jsem zhruba v jedné třetině knihy),kdy jsem došel k větě: „Po porážce jakobitskéarmády »milovaného knížeteKarla«, kterou tvořili vypuzených Stuartovců,Angličany v bitvě u Cullodenuv dubnu 1745, následovalo hořké obdobípro horaly, podporujících věc jakobínůa nyní pronásledovaných Angličany, jižusilovali zadržet mladého následníkatrůnu.“ Po asi čtvrthodinové marnésnaze resuscitovat tohoto mrzáčkajsem ponechal text svému osudu a celýjej vrátil odpovědné redaktorce s ujištěním,že na podobnou práci nemámnervy.Lektorské posudky na jednotlivéknihy jsou nadmíru zábavnou četbou,když však člověk zpacifikuje svou bránicia osuší slzy, vyvstane mu na myslinejedna otázka. Hlavním účelem překladatelskýchanticen, udělovanýchObcí překladatelů pravidelně již odroku 1994, je upozornit na zrůdnéa ohavné příklady překladatelskéhoneumětelství a diletantismu nejenčtenářskou veřejnost, ale předevšímnakladatelství, která převody zahraničníchděl vydávají. Proč tedy tatonakladatelství – a to nejen druhořadá,ale i zavedená, „prestižní“ – dávají opakovaněšanci lidem, kteří prokázali, žepřekládat neumějí? To skutečně mámetak málo kvalitních překladatelů?Nebo je za tím lenost pánů redaktorů(o čemž by svědčily odporné zpotvořeninya prohřešky proti naší mateřštině,jež přes odpovědného redaktoraa korektora projdou)? Či snad snahaušetřit za každou cenu, jež vede k přiklepávánízakázek osobám, které s literaturousice nemají žádné zkušenosti,ale dílo přeloží rychle a levně? Opravdutvar 11/07/12je už kniha jen spotřební artikl, kterýje potřeba stůj co stůj prodat, nehleděna jeho kvalitu?Za titulek tohoto článku mi posloužilydva skvosty, jimiž se mohou pochlubitletošní vítězové. Zářné příklady dalšíchnešvarů, jež byly porotou pranýřovány,jsem poskládal do následujícíkoláže. Ta si klade za cíl víc než jenpouhé obveselení čtenářů: pro všechnyadepty překladatelského řemesla, překladatele-rutinéryi „translatomany“(jak je trefně nazval ve svém posudkuFrantišek Fröhlich) by měla být varovnýmprstem.Michal Škrabal· · ·Bojové techniky starověkého světa.Z angličtiny přeložil Ing. Josef Bartoň,odp. redaktor Richard Zatloukal. DEUS,Praha 2006. Skřipeček za rok 2006Barbaři, zcela postrádaje základy znalostívojenské vědy, zvednou svoje meče do vzduchua udeří stylem černé zvěře, vrhaje celou váhusvého těla do úderu jako dřevorubci… (s. 65)Zhruba ve stejné době byli v Egyptě a jihovýchodníAsii domestikováni osli, spolu s baktrijskýmivelbloudy na Íránské náhorní roviněa arabskými velbloudy v jižní části Arabskéhopoloostrova, jenž byli domestikováni v následujícímtisíciletí. (…) Z těchto zvířat byli popočátečním období slávy osli používáni téměřvýhradně pro dopravu břemen a i velbloudinašli v bitvách pouze omezené použití. (s. 79)Egyptské malby, které obvykle vidíme zobrazujífaraóna samotného řídícího svůj válečnývůz, otěže omotané kolem pasu, luk nataženýaž k uchu, zabíjejícího buď zvěř či nepřítele.Řízení válečného vozu tímto způsobem je sicemožné při malých rychlostech a bez manévrování.Tento způsob je snad přijatelný pro pečlivěpřipravený královský hon, ale ve skutečnémboji by zde musel být vozka, který by se chopilpravou rukou otěží, přičemž by levou rukoudržel štít, kterým by chránil sebe a bojovníka.(s. 82)Kůň měl zahnutý čumák. (s. 98)Jako stádová zvířata znají koně pojmy nadřízenostia podřízenosti, který se mohou lidé naučitvyužívat; toto je způsob jakým je vůbec na konimožné jezdit. Ve většině kultur přicházela nadřazenostpřes ovládání koňské hlavy. (s. 93)Nakonec to tedy nebyli Řekové, kdo nám předvedlskutečný rozsah významu helénskýchvědců a techniků, kteří měli k dispozici zatímnejpokročilejší zbraně a vojevůdce, jakým bylnapříklad Démétrios, kteří navíc pochopili, jaknovou techniku použít. (s. 201)David Baldacci: Hrátky o hodinu. Z angličtinypřeložil Ivan Brož, odp. redaktorMiroslav Žák. Mladá fronta, Praha2006. Skřipec za rok 2006Michelle očima prošla dopis a začala číst: „Okay,jeden další je vyřízen, ostatní budou následovat.Už jsem vám předtím sdělil, že nejsem Z-člověk. Ale vy si pravděpodobně myslíte, že toděcko kouše hlínu díky ruce Z...“ (s. 113)„Oh, do prdele!“ (s. 196, 233); „Oh, cože?“ (s.457); „Oh, můj Bože!“ (s. 300, 475); „Ano, oh.“(s. 198); „Oh, ne,“ sykla. (s. 196); „Oh,“ řeklaMichelle stydlivě. (s. 82)Čekali čtyřicet pět minut a Bailey už chtěl odejíta najít si někoho jiného v domě, když se doknihovny konečně přišourala Savannah Battleová.(…) „Ah, Savannah, nechce se posadit?“vybídl ji Bailey. (s. 172)„Vždycky jsem chtěla vědět, jak ti bohatí skutečněžijí,“ řekla Michelle.„Žijí zrovna tak, jako ty a já, a to s výjimkou, žeo mnoho lépe.“ (s. 72)„Praskla mi vychlípenina tlustého střeva. Operovalmě George. Když se dostal k tomu místu,tak se všechno trochu zkomplikovalo, zřejměreakce na anestézii a tlak se mi úplně propadl.“(s. 263)Stisk pravice měl pevný a jeho melodický jižanskýpřízvuk se odvíjel tak jemně, jako na třiprsty oblíbený nápoj popíjený v příjemnémkřesle. (s. 31)Eddie si druhou rukou otřel obličej, ale očimastále zuřivě pomrkával. Chytil ji za zadní částkošile, celou ji nadzvedl do vzduchu a hodil ji dobahna u břehu, kam dopadla s velkým žuchnutíma zůstala ležet. (s. 463)V zápětí rychle opravila nit svého uvažování.(s. 11)Když vjížděla na štěrkovou cestu, zpomalila sledoval, jak její kola drtila kamínky v prachua jak se mu brzy dostala z dohledu v přibývajícítmě. (s. 121)Stiskl plynový pedál tak mocně, až nabyl jistotu,že kdyby ještě přidal centimetr, tak byjeho mokasíny narazily na povrch vozovky.Když se ukazatel rychlosti vřítil do sféry trojcifernýchčíslic, stromy se kolem míhaly takovýmzávratným tempem, že kdyby je sledoval, takby začal zvracet. (s. 363)Silvia mu rychle vysvětlila to, co předtím řeklaMichelle o čichovém pocitu zápachu. (s. 63)August Strindberg: Romantický sakristiánna Rånö. Ze švédštiny přeložilOtakar Franczyk, odp. redaktorka EvaStrnadová. Host, Brno 2006. Skřipec zarok 2006Musel své city nějak ventilovat, usadil se u oknaa psal dopis svému starému otci, aby mu vylíčilsvé štěstí (…), naléhal na něho, aby prodalsvou chalupu a svou kravku, své sítě a svůj člunMartin Skalický, Danae (rub, líc), 2005, 150 x 230 cm, igelitová plachta, syntetický email, lihový fix