Reportér 2005/1 - AŽD Praha, sro

ZAHRANIČÍ REPORTÉR AŽD PRAHA / JARO 2005 / 9AŽD se zúčastnila podnikatelské miseministra dopravy do Bulharska ❚❙Generální ředitel AŽD Praha se ve dnech 6.–8. březnazúčastnil podnikatelské mise ministra dopravy ČR MilanaŠimonovského do Bulharska. Účelem této mise bylapodpora aktivit českých firem podnikajících v oblastiželezniční infrastruktury v Bulharsku. Akce se uskutečnilana základě pozvání bulharského ministra dopravy a spojůNikolaje Vasileva.Obchodní mise se zúčastnilivedle oficiální vládní delegace i viceprezidentSvazu průmyslu a dopravyJaroslav Hanák a generálníředitelé firem AŽD Praha, ŽS Brno,KPM C, Pars Nova a dalších. Programzačal pondělním jednáním nabulharském ministerstvu dopravya spojů za účasti všech členů českémise. V souvislosti s plánovanourekonstrukcí bulharské železničníinfrastruktury byla představenaspolečnost AŽD Praha se svoubulharskou dceřinou společnostíBalkan SAST, která se zabývá produkcímoderních zabezpečovacíchtechnologií pro železniční dopravu.Na společném jednání zastupovalbulharskou stranu ministrdopravy se svými náměstky a dalšívýznamní představitelé bulharskéhoželezničního průmyslu. Účelemsetkání bylo vzájemné předáníinformací o plánovaných projektechv oblasti železniční dopravyv Bulharsku. Česká delegace sepodělila o své zkušenosti s EU.Český ministr dopravy představil významnéčeské společnosti podnikajícív železniční dopravě a doporučilje bulharskému ministrudopravy ke spolupráci.Balkan SAST operuje na bulharském trhu prvním rokem a navazuje natradici, kterou měla v minulosti česká AŽD v Bulharsku. Společnost dokončujepřípravy na výstavbu výrobně montážního závodu, jejíž realizacezačne v průběhu jarních měsíců na nově zakoupeném pozemku v Sofii.V současné době funguje v provizorních podmínkách výroba prototypůněkterých prvků zabezpečovacího zařízení, kterými jsou napříkladpřestavníky nebo snímače polohy. V průběhu roku se plánuje instalaceprototypů dvou systémů zabezpečovacího zařízení do místních stanic.Železnice v Bulharsku ❚❙Jak pravděpodobně víte, AŽD se aktivizuje v Bulharsku.Není proto na škodu uvést některá fakta o bulharskýchželeznicích.Stejně jako v Česku i v Bulharskudošlo k rozdělení správželeznic – provoz zajišťuje státníspolečnost BDŽ-EAD s asi18 tisíci zaměstnanci, infrastrukturu(4318 km tratí) spravuje NRICs 16 tisíci zaměstnanci.S výjimkou asi 250 km úzkorozchodnýchtratí má bulharská železničnísíť evropský rozchod 1435mm. Dvoukolejných je 966 kma 65 % sítě má elektrickou trakci.Správce infrastruktury dostáváročně od státu asi 10 mil. EUR namodernizaci, což je pochopitelněmálo. Protože ovšem Bulharskemprochází hned 5 panevropskýchkoridorů, mohou bulharské železnicespoléhat i na podporu z evropskýchfondů.Jedním z prvních modernizačníchzáměrů bylo zavedení ETCSLevel 1 od firmy Alcatel na tratiPlovdiv–Burgas.Těch modernizačních projektůna těchto koridorech je několik.Do modernizace IV. evropskéhokoridoru je zahrnuta výstavbadalšího mostu přes Dunaj, pokterém se spojí tratě, kterédnes končí v bulharském Vidinua rumunské Calafatě. Mosto délce 1750 m bude dovolovatjízdu vlaků rychlostí 160 km/h.Náklady na tento traťový úsek byměly dosáhnout 230 mil. EUR,zatím již bylo prostavěno 60 mil.EUR. Financování je vícezdrojové,z programu ISPA a z úvěrůod EIB a dalších francouzskýcha německých bank.Již řadu let se pracuje na modernizacidalší významné tratě meziSofií a Plovdivem. Modernizace mábýt ukončena v r. 2008 s náklady390 mil. EUR. Tato trať pokračujedo Svilengradu na tureckýchhranicích jako součást koridorůIV a IX. Trať je obdobně jako v ČRobnovována na rychlost 160 km/h,ale do budoucna se počítá s nasazenímvlaků typu Pendolino a tedyi s vyšší jízdní rychlostí. Tato stavbaje značně náročná, protože zahrnujepřestavbu 7 nových staničníchbudov a vybudování 48 velkýchmostů. Celkové náklady na tentoúsek jsou plánovány ve výši 340mil. EUR (opět 150 mil. EUR jez bankovních úvěrů, 135 mil. EURz fondu ISPA a zbytek ze státníhorozpočtu).Spojení Jadranu (přístav Dürres)s Varnou na Černém moři zajišťujekoridor VIII. Prochází Albánií, Makedoniía Bulharskem. V Bulharskupředstavuje tato trať obnovu tratě zeSofie přes Pleven a Šumen do Varny.Asi 45 % stavby je již hotovo, aledochází ke zpožďování termínů výstavby.Na druhou stranu od Sofie jenutno na tomto koridoru vybudovatpropojení z bulharského Gjuševa domakedonského Kumanova a elektrifikovatúsek od Sofie přes Kjustendilna bulharské hranice. Stavba začalav r. 2002 a hotov je například tunelo délce 2 km, kterým trať procházípřes hranici do Makedonie.Do koridoru X spadá obnovatratě mezi jugoslávskými hranicemi(od Dimitrovgradu) přes Dragomando Sofie.Investuje se i do vozového parku– v lednu 2005 převzaly BDŽprvní dvouvozové diesel-elektrickéjednotky Desiro z celkem 25 kusůobjednaných u firmy Siemens.Jsou určeny pro regionální tratě.Pro hlavní tratě se počítá sezakoupením dalších 25 tří- nebočtyřvozových souprav.Bulharské železnice se stejnějako ostatní východoevropské železnicepotýkají s velkým poklesemobjemu přepravy. V r. 1998 přepravilyželeznice 64 mil. cestujících,ale v r. 2002 jen 28 miliónů.Hlavním konkurentem je autobusovápřeprava. Znatelný je i poklesnákladní dopravy – z 24 mil. tunv r. 1998 na 17,5 mil. tun v r. 2004.Proto hodlá ministerstvo dopravyinvestovat do železnic každoročně(až do r. 2012) nejméně 400 mil.EUR.Ing. Zdeněk Procházkaodb. poradce generálního ředitele