You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Jedné noci na začátku prosince jsem ležel v posteli a poslouchal, jak<br />
skučící vítr proniká malou škvírou v okně do mého pokoje. Nemohl jsem<br />
spát; vstal jsem, natáhl si vybledlé džíny, tričko, tenisky a péřovou bundu<br />
a vyšel do noci. Bylo pět minut po třetí hodině ranní.<br />
Šel jsem bez cíle, zhluboka vdechoval vlhký mrazivý vzduch, díval se<br />
na nebe plné hvězd a naslouchal, ozve-li se v tiché ulici nějaký zvuk. Ze<br />
zimy jsem dostal hlad a zamířil jsem k čerpací benzínové stanici s<br />
celonočním provozem, abych si koupil nějaké zákusky a něco k pití. S<br />
rukama v kapsách jsem spěchal přes universitní městečko a kolem<br />
spících domů, až jsem dorazil ke světlům čerpací stanice. Byla to jasná<br />
světélkující oáza v setmělé divočině zavřených jídelen, obchodů a kin.<br />
Obešel jsem roh správkárny patřící ke stanici a málem jsem upadl přes<br />
muže sedícího ve stínu na židli, opřené o stěnu z červených dlaždic. Lekl<br />
jsem se a couvnul. Měl na sobě červenou vlněnou čepici, šedé<br />
manšestrové kalhoty, bílé ponožky a japonské sandály. Zdálo se, že mu<br />
je v lehké větrovce docela dobře, ačkoli teploměr na zdi nad jeho hlavou<br />
ukazoval 3 stupně Celsia.<br />
Ani nepozvedl hlavu a silným, téměř muzikálním hlasem řekl: „Je mi<br />
líto, že jsem vás polekal.“<br />
„Nic se nestalo. Nemáte nějakou limonádu, strejdo?“<br />
„Máme tu jen ovocné šťávy. A neříkej mi strejdo!“ Obrátil se ke mně a<br />
napůl s úsměvem smekl čepici a odhalil lesklé bílé vlasy. Pak se zasmál.<br />
Ten smích! Chvíli jsem na něho bezmocně zíral. Byl to muž z mého<br />
snu! Bílé vlasy, jasný obličej bez vrásek, vysoký štíhlý padesáti či<br />
šedesátiletý muž. Znovu se zasmál. Ve svém zmatku jsem nějak našel<br />
cestu ke dveřím s tabulkou Kancelář a otevřel jsem je. Cítil jsem, že s<br />
dveřmi kanceláře otevírám další dveře do jiné dimenze. Klesl jsem na<br />
starou pohovku a čekal, co asi těmi dveřmi vtrhne do mého spořádaného<br />
světa. S mou hrůzou se mísilo podivné okouzlení, které jsem ovšem<br />
nechápal. Seděl jsem, lehce jsem oddechoval a snažil jsem se znovu<br />
vrátit do normálního světa.<br />
Rozhlížel jsem se po kanceláři. Tolik se lišila od sterilnosti a neladu<br />
obvyklých čerpadlových stanic. Pohovku, na níž jsem seděl, pokrývala<br />
vybledlá, avšak pestrá mexická přikrývka. Po mé levici, blízko vstupních<br />
dveří, byly ve skřínce úhledně srovnány pomůcky pro motoristy: mapy,<br />
~ 9 ~
Change language