23.12.2012 Views

Cesta pokojneho bojovnika.pdf - Morio

Cesta pokojneho bojovnika.pdf - Morio

Cesta pokojneho bojovnika.pdf - Morio

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

„Za otázkami není nic,“ odsekl jsem. „Jak jste dokázal vylétnout na tu<br />

střechu?“<br />

„Nevylétl jsem, vyskočil jsem,“ odpověděl s kamennou tváří. „Není to<br />

žádné kouzlo, tak zanech nadějí. V tvém případě ale možná budu muset<br />

předvést velice obtížné kouzlo. Vypadá to, že budu muset proměnit osla<br />

v lidskou bytost.“<br />

„Kdo si sakra myslíte, že jste, abyste mi říkal takové věci?“<br />

„Jsem bojovník“, odsekl. „Kromě toho záleží na tom, kdo chceš, abych<br />

byl.“<br />

„Copak neumíte jednoduše odpovědět na přímou otázku?“<br />

Pomstychtivě jsem se vrhl na karburátor.<br />

„Polož mi nějakou a já to zkusím,“ řekl s nevinným úsměvem.<br />

Šroubovák se mi smekl a odřel jsem si prst. „Doprčic,“ zařval jsem a šel<br />

jsem si vymýt ránu k umývadlu. Dědek mi podal balíček první pomoci.<br />

„Tak dobře. Tady máte přímou otázku.“ Byl jsem odhodlán zůstat<br />

trpělivý. „Jak mi můžete být užitečný?“<br />

„Už jsem ti by1 užitečný,“ odpověděl a ukázal na můj obvázaný prst.<br />

To mě dorazilo. „Poslyšte, já už tu nemůžu ztrácet čas. Potřebuju se<br />

vyspat. Položil jsem karburátor a chystal se odejít.<br />

„Jak víš, že jsi neprospal celý svůj život? Jak víš, že zrovna teď<br />

nespíš?“ řekl a v očích mu zajiskřilo.<br />

„Říkejte si, co chcete.“ Byl jsem příliš unaven, než abych se dál hádal.<br />

„Jen ještě jednu věc. Řekněte mi, než odejdu, jak jste provedl tamten<br />

trik?“<br />

Přišel ke mně a vzal mě za ruku. „Zítra, Dane. Zítra.“ Vřele se usmál a<br />

můj dřívější strach a frustrace zmizely. Dodal: „Bylo to milé, zas tě<br />

vidět.“<br />

„Jakto zas,“ začal jsem se ptát, ale hned jsem se zarazil. „Já vím, zítra,<br />

zítra.“ Oba jsme se dali do smíchu. Na cestě ke dveřím jsem se zastavil,<br />

otočil, podíval se na něho a řekl jsem: „Sbohem Sokrate.“<br />

Podíval se překvapeně a pak dobromyslně pokrčil rameny. Myslím, že<br />

se mu to jméno líbilo. Odešel jsem beze slova.<br />

Druhý den ráno jsem zaspal dopolední přednášky. Když přišel<br />

odpoledne čas tréninku v tělocvičně, byl jsem už vzhůru a připraven.<br />

~ 13 ~

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!