Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
„Jak?“<br />
„To je trochu složitější. Nechme to na jindy.“ Sokrates zívl a protáhl se<br />
jako kočka. Když jsem se vypotácel ze dveří, slyšel jsem za sebou jeho<br />
hlas: „Dobře se vyspi. Můžeš čekat malé překvapení, až se probudíš!“<br />
„Už žádná další překvapení, prosím,“ mumlal jsem jako omámený<br />
cestou domů. Matně si pamatuju, jak jsem padl na postel. Pak mě<br />
pohltila temnota.<br />
Probudil jsem se zvukem budíku, který hlasitě tikal na modrém<br />
prádelníku. Neměl jsem ale žádný budík ani modrý prádelník. Neměl<br />
jsem ani tlustou prošívanou přikrývku, kterou jsem měl teď, zmuchlanou<br />
v nohách postele. Pak jsem si všiml, že ani ty nohy nebyly moje. „Moc<br />
maličké,“ pomyslel jsem si. Slunce svítilo neznámým oknem.<br />
Kdo a kde jsem? Na okamžik jsem zachytil rychle blednoucí<br />
vzpomínku, ale ta se hned zas vytratila.<br />
Mé malé nohy odkoply přikrývku a já jsem vyskočil z postele právě ve<br />
chvíli, kdy maminka zavolala. „Daníčku... je čas vstávat.“ Bylo 22.<br />
února 1952, den mých šestých narozenin. Shodil jsem ze sebe pyžamo,<br />
odkopl je pod postel a ve spodním prádle značky Ranger samotář jsem<br />
seběhl dolů. Za pár hodin přijdou mí kamarádi s dárky a budeme mít<br />
zákusky, zmrzlinu a užijeme si spoustu legrace!<br />
Když se sklidily narozeninové dekorace a všichni odešli domů, hrál<br />
jsem si lhostejně s novými dárky. Nudil jsem se, byl jsem unavený a<br />
tlačil mě žaludek. Zavřel jsem oči a propadl se do spánku.<br />
Pak jsem viděl, jak plynuly jeden po druhém další dny: týden ve škole,<br />
pak víkend, škola, víkend, léto, podzim, zima a jaro.<br />
Léta plynula a zanedlouho jsem byl jedním z nejlepších<br />
středoškolských gymnastů v Los Angeles. V tělocvičně byl život<br />
vzrušující; mimo tělocvičnu to bylo většinou zklamání. Zábavu mi<br />
přinášelo cvičení na trampolíně a mazlení na zadním sedadle auta s<br />
Phillys, mou první přítelkyní s půvabnými zaobleninami.<br />
Jednoho dne mi zavolal z Berkeley trenér Harold Frey a nabídl mi<br />
stipendium na universitě! Nemohl jsem se dočkat chvíle, kdy vyjedu<br />
vzhůru po pobřeží k novému životu. Phyllis ale mé nadšení nesdílela.<br />
Můj odchod byl příčinou hádek mezi námi a nakonec jsme se rozešli.<br />
~ 43 ~