23.12.2012 Views

Cesta pokojneho bojovnika.pdf - Morio

Cesta pokojneho bojovnika.pdf - Morio

Cesta pokojneho bojovnika.pdf - Morio

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

Když mi pomohla znovu popadnout dech, zasípal jsem: „Nechala<br />

byste mě chvíli o samotě, Mary?“<br />

„Ovšem pane Millmane.“ Nedíval jsem se za ní, když odcházela -<br />

tohle životní potěšení mě už dávno opustilo.<br />

Seděl jsem sám. Zdálo se mi, že jsem byl sám celý život. Opřel jsem<br />

se v houpací židli a dýchal jsem. Moje poslední potěšení. A brzy bude<br />

také pryč. Tiše a hořce jsem se rozplakal. „Doprčic,“ klel jsem, „proč se<br />

muselo moje manželství rozpadnout? Co jsem udělal špatně? Jak jsem<br />

měl vlastně žít?“<br />

Náhle jsem pocítil strašlivou, svíravou úzkost, nejhorší v celém svém<br />

životě. Je možné, že jsem propásl něco strašně důležitého něco, co by<br />

bývalo vše změnilo? „To není možné,“ ujišťoval jsem se. Hlasitě jsem<br />

vyjmenoval všechny své úspěchy. Ale úzkost nepřestávala.<br />

Pomalu jsem vstal, podíval se dolů na město z verandy svého domu na<br />

kopci a dál jsem si lámal hlavu: Kam se poděl můj život? K čemu byl?<br />

Copak každý... Moje srdce, ach, mé paže, ta bolest! Pokoušel jsem se<br />

zavolat, ale nemohl jsem dýchat.<br />

Třásl jsem se a držel se zábradlí, až mi zbělely klouby prstů. Pak se mé<br />

tělo proměnilo v kus ledu a srdce v kámen. Klesl jsem zpátky do židle a<br />

hlava mi spočinula na hrudi.<br />

Náhle bolest zmizela a rozzářila se světla, jaká jsem nikdy neviděl, a<br />

ozvaly se zvuky, jaké jsem nikdy neslyšel. Kolem mne se vznášely<br />

vidiny.<br />

„Jsi to ty, Susie?“ zeptal se vzdálený hlas v mé mysli. Nakonec se<br />

všechno světlo a všechny zvuky soustředily do jednoho světelného bodu<br />

a pak zmizely. Nalezl jsem klid, jaký jsem nikdy nepoznal.<br />

Uslyšel jsem smích bojovníka. Prudce jsem se posadil a všechna léta<br />

do mne proudila zpět. Byl jsem ve vlastní posteli, ve svém bytě, v<br />

Berkeley, v Kalifornii. Pořád jsem ještě byl na universitě můj digitální<br />

budík ukazoval 18:25. Zaspal jsem přednášky i trénink!<br />

Vyskočil jsem z postele a podíval se do zrcadla; dotýkal jsem se své<br />

mladé tváře a zachvěl se úlevou. Byl to všechno jen sen - celý život v<br />

jediném snu, Sokovo ‘malé překvapení’.<br />

~ 45 ~

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!