Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
„Řekněme, že jsem manipuloval s tvou energií a otevřel několik<br />
nových okruhů. Ten ohňostroj - to byla jen rozkoš tvého mozku v<br />
koupeli energie. Výsledek je, že jsi zbaven své celoživotní iluze o<br />
vědomostech. Obávám se, že od nynějška tě už obyčejné vědomosti<br />
nebudou uspokojovat.“<br />
„Nechápu.“<br />
„Však pochopíš“ řekl bez úsměvu.<br />
Byl jsem velice unavený. Pili jsme tiše čaj. Pak jsem se omluvil, natáhl<br />
si svetr a šel domů jako ve snu.<br />
Následující den byl plný přednášek a profesorů blekotajících slova,<br />
která pro mne neměla žádný smysl ani význam. V historickém semináři<br />
přednášel Watson o tom, jak Churchillovy politické instinkty ovlivnily<br />
válku. Přestal jsem si dělat poznámky. Byl jsem příliš zaujat vnímáním<br />
barev a materiálů v místnosti, a energií lidí kolem mne. Hlasy profesorů<br />
byly daleko zajímavější než to, co hlásaly. Sokrate, co jste to se mnou<br />
provedl? Takhle nikdy neudělám zkoušky.<br />
Vycházel jsem z posluchárny fascinován uzlovitým předivem koberce,<br />
když vtom jsem uslyšel známý hlas:<br />
„Ahoj Danny! Celé dny jsem tě neviděla. Volala jsem ti každý večer a<br />
nikdy jsi nebyl doma. Kde ses schovával?“<br />
„Ahoj, Susie. Jsem hrozně rád, že tě zas vidím. Já jsem... se učil.“ Její<br />
slova tančila vzduchem. Sotva jsem jim rozuměl, ale cítil jsem, co cítila -<br />
byla trochu uražená a trochu žárlivá. Ale její tvář zářila jako vždycky.<br />
„Rád bych si popovídal, Susie, ale musím do tělocvičny.“<br />
„Chápu, chápu.“ Cítil jsem její zklamání. „Ale uvidíme se brzy, že<br />
ano?“<br />
„To víš, že se uvidíme.“<br />
„Ta Watsonova přednáška ale byla skvělá, co myslíš? Hrozně ráda<br />
poslouchám o Churchillově životě, je to ohromně zajímavé, co?“<br />
„Ale ano... skvělá přednáška.“<br />
„Tak zatím ahoj.“<br />
„Ahoj.“ Když jsem se otočil, vzpomněl jsem si, co říkal Sok o mých<br />
stereotypech ostychu a strachu. Asi měl pravdu. Opravdu jsem se necítil<br />
mezi lidmi dobře; nikdy jsem nevěděl, co mám říct.<br />
~ 35 ~