Architektura sokoloven v Podkrkonošské – Jiráskově ţupě ... - Theses
Architektura sokoloven v Podkrkonošské – Jiráskově ţupě ... - Theses
Architektura sokoloven v Podkrkonošské – Jiráskově ţupě ... - Theses
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
3. ZALOŢENÍ SOKOLA A JEHO STRUČNÁ HISTORIE<br />
Po pádu Bachova absolutismu nastává v českých zemích, jakoţto součásti<br />
Rakousko<strong>–</strong>uherské monarchie, všeobecný rozmach národního ţivota. Rodí se<br />
moderní společnost, jejíţ vytváření se nese ve znamení politické, hospodářské,<br />
společenské a jazykové obrody českého národa. Nově tvořené elity se ztotoţňují<br />
s národem, jenţ se vymezuje dokonce společnými „genetickými znaky.“ 12<br />
V mnohonárodnostním státě, jakým byla Rakousko<strong>–</strong>uherská monarchie,<br />
formování jednotlivých národů a prosazování jejich zájmů přináší konflikty i<br />
vznik majoritních a minoritních společenství. Pocit sounáleţitosti a solidarity se<br />
šíří zároveň s pocity povýšenosti, xenofobie a ohroţení. 13 Mezi vznikajícími<br />
zájmovými a vlasteneckými spolky zaujímal specifické místo právě Sokol,<br />
zaloţený Miroslavem Tyršem a Jindřichem Fügnerem dne 16. února 1862<br />
v Praze.<br />
S nesmělými pokusy o pravidelnější pěstování tělesné výchovy se u nás<br />
setkáváme jiţ v době předbřeznové. Tělocvik, povaţovaný mimochodem za<br />
bezboţnou a mravnost ohroţující činnost, zůstával výsadou šlechty a<br />
zámoţnějšího měšťanstva. 14 Postupné rozšiřování moţností pěstování tělesné<br />
výchovy souviselo především s léčbou a rehabilitacemi v ortopedických ústavech<br />
či v „přírodnické nemocnici“, zaloţené roku 1845 Janem Spottem. Za bachovské<br />
éry existovaly v Praze dva soukromé tělocvičné ústavy <strong>–</strong> ústav Jana Malypetra a<br />
ústav Ferdinanda Schmidta. Při oţivování veřejného ţivota po pádu Bachova<br />
absolutismu pociťovali propagátoři tělesné výchovy, praţští Češi i Němci,<br />
potřebu vymanit ji z těsného rámce soukromých ústavů. Jejich vzorem bylo<br />
hlavně vzmáhající se turnerské hnutí v sousedních německých státech, odkud<br />
také převzali vzor spolkových stanov. V duchu nacionální snášenlivosti se čeští<br />
cvičitelé a cvičenci dohodli se svými německými kolegy, ţe spolek zaloţí<br />
společně. Kdyţ organizátoři utrakvistického spolku narazili těsně před uzávěrkou<br />
subskripce na podmínku Ericha Seuttera, ţe jej finančně podpoří pouze tehdy,<br />
pokud bude spolkem ryze německým, spolek se sám rozpustil.<br />
7