Architektura sokoloven v Podkrkonošské – Jiráskově ţupě ... - Theses

charakterizuje devítiosý pás typických obloukových oken, jejţ přerušují dva
zaoblené vstupy (druhá, osmá osa). V prvním patře, odděleném profilovanou
kordonovou římsou, se rytmicky střídají oblouková okna s osovými klenáky a
mělké pilastry s korintskými hlavicemi, na něţ dosedá hlavní římsa s drobnými
konzolami a kapkami (guttae). 50 Dominantní uţití zaoblených tvarů snad zároveň
ovlivnilo Ullmannovo předešlé tvůrčí období, kdy navrhoval stavby v arkádovém
rundbogenstilu, jehoţ skvělým příkladem je mimo jiné palác průmyslníka
Vojtěcha Lanny z let 1858 – 1860.
Vlastní tělocvičný sál, řešený jako arkádový dvůr, spočívá na
obdélníkovém půdorysu. Po obvodu jej obíhá oblouková arkáda, oddělujíc ho od
prostor přísálí. V patře se nachází galerie opět arkádově oddělená od lehce
předsazeného dřevěného balkonu, neseného drobnými dřevěnými krakorci. A. V.
Prager vznešený interiér tělocvičny dokonce přirovnává „k antické bazilice o
třech lodích, které od sebe odděleny jsou dvojími arkádami nad sebou
postavenými.“ 51 Elevace arkád s profilovanými archivoltami dodrţuje „princip
nadřazenosti řádů“ – od nejníţe poloţených, jednoduchých a hmotných pilířů (s
vyznačenou římsovou hlavicí) se v patře přechází k subtilnějším a
dekorativnějším kompozitním pilastrům korintského řádu. Odlehčený a vzdušný
dojem interiéru zajišťuje rozměrný nástropní světlík a velké mnoţství půlkruhově
zakončených oken, jeţ odpovídá počtu jednotlivých arkád (i v patře). Součást
dispozice tvořila také písárna, archiv, knihovna a vlastní Fügnerův byt, v němţ
roku 1865 skonal.
Celá vnitřní výzdoba tělocvičného sálu je prodchnuta specifickými
formálními znaky české renesance, mezi něţ patří v přední řadě malebnost
(Malerische), která snad souvisela se zdůrazňováním domnělých slovanských
kvalit měkkosti a jemnosti. 52 Podstata stylu byla ve svém procesu „počešťování“
formulována mimo jiné i jako zlidovělá (rustikalizovaná). 53 Malovaný dekor,
v sále bohatě uplatněný, skutečně podporuje dojem lidového, „útulného“
prostředí. Malby pokrývají dřevěný kazetový strop hlavního sálu i trámový strop
v přísálí, dále se uplatňují na poprsni visutých balkónů a na vlysu horních arkád.
K výzdobě sálu přispěla socha Jindřicha Fügnera v ţivotní velikosti, zhotovená a
19