Architektura sokoloven v Podkrkonošské – Jiráskově ţupě ... - Theses

a šatny. Z něj se vstupovalo do samotného tělocvičného sálu, který se vyuţíval
také pro divadelní představení, koncerty a taneční zábavy. Prostor tělocvičny
osvětluje šest tříosých půlkruhově zakončených oken (tři po kaţdé z podélných
stran sálu), jejichţ horní části se zařezávají do čelných oblouků lunetových
výsečí. Spodní partie vysokých stěn pokrývá dřevěné kazetové táflování. Strop i
klenuté proscénium zdobí bohatá malířská a štuková dekorace. Zatímco strop
zaplňují rostlinné a ornamentální motivy, na ploše proscénia se nesou zemské
znaky a sokolské odznaky, za nimiţ se nachází samotné jeviště s příslušenstvím.
První patro náleţelo galerii hlavního sálu, výborovně a místnosti určené pro
pěvecký spolek Jaromír.
Exteriérem, ale i svou vnitřní dekorativní výzdobou připomíná sokolovna
„Národní dům většího slohu,“ 7 tak jak si ji sami jaroměřští občané představovali.
Zmiňovanou velkou mírou zdobných prvků se secesní stavba, s patrnými ohlasy
novorenesance, odchyluje od všeobecné představy o sokolském domu, jenţ měl
být především účelný. V důsledku řady nepříznivých faktorů (téměř nepřetrţitě ji
obsazoval divadelní spolek, koncerty, biograf či přednášky) se brzy jednalo o
úpravách stávající budovy a moţných architektonických přístavbách. Sokolové
nakonec prostory první Fügnerovy sokolovny přenechali jiným spolkům, neboť
na samotné cvičení nezbýval prostor. Dnes budova slouţí jako městské kulturní
středisko a divadlo.
Tehdy se sokolové chopili moţnosti převzít pro svůj účel právě
plánovanou novostavbu pavilonu krajinské výstavy, jeţ se měla uskutečnit roku
1926. Záhy se začalo jednat o podobě plánované budovy, která by po skončení
výstavy mohla slouţit jako tělocvična. Stavební odbor jednoty, jemuţ předsedal
Josef Wenke, 8 přijal návrh stavitele Bohumila Kubečka na novou sokolovnu,
později nazvanou „Tyršova.“ 9 Sám Wenke zhotovil její lepenkový model.
Činnost původem snad hronovského stavitele Kubečka prozatím bohuţel
neznáme. 10
Jednoduché půdorysné řešení Tyršovy jednopatrové sokolovny se rozvíjí
od centrálního obdélného tělocvičného sálu v přízemí. Dokola jej po obvodu
obklopují prostory příslušenství, vtěsnané do úzkého, v rozích zaobleného pásu
41