Architektura sokoloven v Podkrkonošské – Jiráskově ţupě ... - Theses

8. POZNÁMKY
1 Miroslav Tyrš, O sokolské ideji, Praha 1930; Miroslav Tyrš, Ve prospěch renesance české, in:
Renáta Tyršová (ed.), Úvahy a pojednání o umění výtvarném, díl II., Praha 1912.
2 Ludvík Číţek (ed.), Stavby sokoloven a cvičišť sokolských, jejich úprava a vnitřní zařízení,
Praha 1924.
3 Karel Herain, Stavební podniky sokolské, Stavitel IV, 1922, s. 57 – 64.
4 Ibidem s. 58.
5 Kronika TJ Sokol Nový Hrádek, Česká Skalice, Nové Město nad Metují, Krčín.
6 Památník Sokola jaroměřského 1862 – 1903; Památník Sokola v Jaroměři 1862 – 1932;
Památník Sokola Náchod 1869 – 1994.
7 Na nejvyšší metě, 17. VIII. 1930, K otevření nové sokolovny v Náchodě, Náchodské listy
XXV, č. 36, 1930; Nová vlasti stráţ na Kladském pomezí, in: Náchodské listy XXXVII, č. 20,
1932.
8 Korespondence mezi TJ Sokol Dvůr Králové nad Labem a architektem Aloisem Janem
Čenským uloţena v SOkA Trutnov, Sokolská jednota Dvůr Králové n. L., kt. 16.
9 Dobruška, in: Karel Kuča, Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl. I, Praha
2000, s. 658 – 664, zde s. 661; Jaroměř, in: Karel Kuča, Města a městečka v Čechách, na
Moravě a ve Slezsku, díl. II, Praha 2000, s. 570 – 580, zde s. 574; Náchod, in: Karel Kuča,
Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl. IV, Praha 2000, s. 235 – 249, zde s.
242; Nové Město nad Metují, in: Karel Kuča, Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve
Slezsku, díl. IV, Praha 2000, s. 412 – 431, zde s. 419.
10 Dobruška, in: Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech, díl I., Praha 1977, s. 273 – 274,
zde s. 273.
11 Alexandr Skalický st., Náchod. Soupis a popis památek, Náchod 2003, str. 40; Josef Ptáček,
Dobrušská sokolovna, Dějiny stavby a provozu do r. 1975, Kulturní kalendář Dobruška,
červenec, srpen, 1981, s. 14 - 16; Jiří Šolc, Červenokostelecko. 1890 – 1945, Červený Kostelec
2004; Josef Ptáček, Stodvacet let Sokola a organizované spolkové tělovýchovy v Dobrušce
(1886-2006), Dobruška 2006, s. 10 – 13.
12 Diethelm Blecking, Marek Waic (eds.), Odraz středoevropských minoritních kultur ve sportu,
Praha 2010, s. 7.
13 Ibidem.
14 Od zaloţení Sokola patřila k jeho náplni i účast na církevních průvodech a slavnostech.
Později, kdy se začaly projevovat tendence po odluce Sokola od církve, našly se skupiny lidí,
kteří z vnitřní nutnosti neorganizovaně začali zakládat tělocvičné odbory při katolických
spolcích – tak vzniklo roku 1902 hnutí Orel. První odbory se objevily v krajích s hlubokou
religiozitou (na Moravě, ve východních Čechách na Královéhradecku a v jiţních Čechách).
25