Architektura sokoloven v Podkrkonošské – Jiráskově ţupě ... - Theses
Architektura sokoloven v Podkrkonošské – Jiráskově ţupě ... - Theses
Architektura sokoloven v Podkrkonošské – Jiráskově ţupě ... - Theses
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
5. SOKOLOVNY JAKO STAVEBNÍ TYP<br />
Sokol si postupně získával příznivce mezi různými sociálními vrstvami<br />
obyvatelstva, hnutí se rychle vyvíjelo a rozšiřovalo svou územní působnost.<br />
Všechny lokální jednoty touţily po tom, mít svůj vlastní stánek ihned po svém<br />
zaloţení. Finanční situace jim však neumoţňovala stavbu realizovat. Proto byli<br />
členové jednot nuceni scházet se v provizorních prostorách, které mohly alespoň<br />
částečně poslouţit jejich potřebám. Nejčastěji tak vyuţívali sály hostinců nebo<br />
později také prvních školních tělocvičen.<br />
Zisk pozemků pro novostavby <strong>sokoloven</strong> inicioval následný vznik<br />
Druţstev pro výstavbu <strong>sokoloven</strong>. Na samotné realizaci sokolovny se podíleli<br />
všichni členové dané jednoty <strong>–</strong> finančně i fyzicky. Stavební odbor stanovil<br />
přesný počet hodin, které si jednotliví členové museli odpracovat. Odbor často<br />
kontaktoval i zahraniční sokolské jednoty a ţádal je o finanční podporu<br />
zakoupením symbolických cihel. Vlastní budova znamenala pro danou jednotu<br />
novou éru i naplnění své existence. Stavbu proto doprovázelo od poloţení<br />
základního kamene po otevření sokolovny bohaté ceremoniální dění, jehoţ se<br />
účastnily významné osobnosti veřejného ţivota a samozřejmě zástupci jednot<br />
příslušné ţupy, jak prozrazují dobové fotografie. Slavnost otevření, spojenou<br />
s hromadným cvičením, tradičně doprovázela hudební produkce, v některých<br />
případech její průběh zaznamenal filmový pás. Průčelí <strong>sokoloven</strong> <strong>–</strong> tělocvičných<br />
a kulturních chrámů vzdělání <strong>–</strong> poslouţila jako velkolepé kulisy. K jejich<br />
monumentálním vstupům se mnohdy stoupalo po schodišti, jeţ umocňovalo<br />
význam a posvátnost vytouţeného stánku.<br />
Moderní sokolovny zajišťovaly pohodlnou sportovní činnost, zároveň<br />
slouţily i jako kulturní a společenská zařízení, která měla „odchovávat řádně<br />
připravené cvičitelstvo, což jest největší povinností těch, kdož chtí věrně plnit<br />
odkaz Tyršův.“ 28<br />
Jindřich Vaníček, legendární náčelník České obce sokolské a rytíř čestné<br />
legie, popisuje u příleţitosti slavnostního otevření Tyršova domu na Malé Straně<br />
(24. května 1925), jak by měla být dobrá cvičitelská škola vypravena: „Musí míti<br />
13