Architektura sokoloven v Podkrkonošské – Jiráskově ţupě ... - Theses

divadel, jeţ zaujímaly na hodnotovém ţebříčku v architektuře 19. století výsostné
místo.
Všeobecný zlom v chápání architektury nastává ve 20. století, kdy se i
stavby z nejvyšších míst hodnotového ţebříčku začaly připodobňovat k budovám
uţitkovým a „asimilovaly směrem dolů.“ Místo chrámu se estetickým ideálem
stává průmyslová stavba. Ţádná estetická doktrína jiţ nemá předurčovat
uspořádání stavby - architekti při projektování uplatňují stejné zásady, kterými se
řídí inţenýři při navrhování továren, letadel, parníků a strojů vůbec. Sokolovny
se nyní vnímají jako „továrny na výrobu silných uvědomělých vlastenců,“ čemuţ
se uzpůsobila i jejich architektura. Posedlost krásou geometrie, zlatého řezu a
pravého úhlu má nepochybně klasicistický základ. Nové budovy dokonale
vyhovují účelu, jsou ekonomické v upotřebeném materiálu i v provozu. Náklady
na stavbu oproštěnou od zdobných detailů se sniţovaly. Sokol 20. let 20. století
charakterizuje náruţivá osvětová činnost ve věci tělovýchovy škol a mládeţe, jeţ
souvisí se vznikem nového československého státu, za jehoţ budování cítí
Sokolové zodpovědnost. Právě tehdy zaznamenáváme nebývalý nárůst budování
sokoloven a cvičišť. Uvaţuje se i o stálém stadionu a tělovýchovném ústavu pro
vědecké a sportovní účely. V souvislosti se sokolským stavitelským boomem ve
dvacátých letech pociťovali zřejmě architekti nutnost „zvědečtění“ této oblasti.
Tehdy vznikla stavitelská příručka „se zřením k tomu, aby se z ní poučili hlavně
oni bratři v jednotách sokolských, kterým svěřen úkol připraviti a starati se o
stavby sokoloven.“ 45 Odborník měl v těchto statích nalézt přehlednou a pevnou
osnovu k svému studiu i ke své práci. Příručka zároveň apeluje na zachování
individuálních stavebně uměleckých otázek, jejichţ řešení měla i nadále náleţet
povolaným odborníkům s příslušným vzděláním (technickým i uměleckým).
Přes tyto široké aktivity se Sokol cítí ve svém výsostném postavení
ohroţen „individualistickým“ sportem a jeho novými sportovními organizacemi
a také mezinárodním socialismem (dělnické tělovýchovné jednoty). 46 Ve všech
směrech však sokolovny dodnes slouţí jako ukázkový příklad citlivého přístupu
spolku Sokol ke stavební kultuře a v praxi projevené úcty ke svobodě tvořivého
myšlení.
17