Architektura sokoloven v Podkrkonošské – Jiráskově ţupě ... - Theses
Architektura sokoloven v Podkrkonošské – Jiráskově ţupě ... - Theses
Architektura sokoloven v Podkrkonošské – Jiráskově ţupě ... - Theses
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
V/<br />
Česká Skalice<br />
Tyršova 555<br />
Václav Placák<br />
1928 - 1929<br />
Prameny<br />
Městský úřad Česká Skalice, Odbor výstavby, spisovna, č. p. 555; Muzeum<br />
Česká Skalice, Kronika TJ Sokol Česká Skalice (cd); fond TJ Sokol Česká<br />
Skalice, kronika.<br />
Literatura<br />
PV [Pavel Vlček], heslo Beránek, Jaroslav, in: Pavel Vlček (ed.), Encyklopedie<br />
architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004, s. 60; PV<br />
[Pavel Vlček], heslo Placák, V., in: Pavel Vlček (ed.), Encyklopedie architektů,<br />
stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004, s. 507; PV [Pavel Vlček],<br />
heslo Vyskočil, Slavoj, in: Pavel Vlček (ed.), Encyklopedie architektů, stavitelů,<br />
zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004, s. 704; Jakub Potůček, Hradec<br />
Králové. <strong>Architektura</strong> a urbanismus 1890 - 2009, Hradec Králové 2009, s. 61, 63<br />
<strong>–</strong> 65.<br />
Sokolská myšlenka se z nedaleké Jaroměře a Dvora Králové, kde<br />
tělocvičné jednoty vznikly jiţ v roce 1862, brzy rozšířila do okolí. Uţ roku 1868<br />
si našla příznivce mezi českoskalickými obyvateli, kteří dne 5. července téhoţ<br />
roku zaloţili Tělocvičnou jednotu Sokol Česká Skalice. Avšak aţ o šedesát let<br />
později se místní sokolové dočkali vlastního stánku. Do té doby provizorně<br />
vyuţívali například sálu v městské radnici, sálu divadelního a později tělocvičny<br />
dívčích měšťanských škol. 1<br />
V roce 1922 se podařilo výboru zakoupit pozemek, na kterém stojí<br />
dnešní sokolovna. Roku 1924 si z původních čtyřiadvaceti návrhů jednota<br />
vybrala projekt Jaroslava Beránka a Slavoje Vyskočila (1899 - 1954). Náklady<br />
na realizaci stavby však několikrát převýšily finanční moţnosti jednoty a proto se<br />
nakonec sokolovna postavila podle úspornějšího plánu Václava Placáka z Hradce<br />
51