Architektura sokoloven v Podkrkonošské – Jiráskově ţupě ... - Theses

Progresivní přístup Sokola k dobovým hygienickým otázkám 34 se odrazil
mimo jiné i v řešení sociálního příslušenství, jeţ bylo součástí kaţdé sokolovny –
sprchy, toalety, šatny. K ní neodmyslitelně patřil i skromný byt sokolníka, jenţ
sestával jen z nejnutnějších místností (sociální zařízení, kuchyně, pokoj).
U větších sokoloven tvořil součást dispozice i restaurační provoz, vnitřně
propojitelný s tělovýchovnou částí, aby bylo moţné obsluhou pokrýt společenské
akce v prostoru tělocvičny, proměněné pro tu příleţitost ve společenský sál.
V rámci osvětové činnosti se jako součást sokoloven projektovala i divadla (i
loutková), kinosály a klubovny. Méně často se v dispozičním uspořádání objevují
hostinské turistické pokoje (Dobruška, Červený Kostelec) či veřejné lázně
(Červený Kostelec).
U sokoloven hovoříme vţdy o individuálním architektonickém řešení
podle podmínek staveniště. Projektem byli často pověřeni významní architekti,
kteří po sobě zanechali podstatná díla, k nimţ ve východočeském regionu patří
například sokolovna v Náchodě a Hradci Králové od Milana Babušky;
v Dobrušce od Ladislava Machoně; v Kopidlně a Lázních Bělohrad od Čeňka
Musila; v Holicích od Otakara Novotného; ve Sloupnici od Vojtěcha Vanického;
v Novém Městě nad Metují od Františka Krásného. Architekti, opakovaně
vyzývaní k projektování sokoloven, si postupně vytvořili „prototyp“ ideální
stavby, který varírovali pro jednotlivé zakázky. Analogie mezi jednotlivými
sokolovnami (Nové Město nad Metují - České Meziříčí - Litomyšl) lze sledovat
například u staveb Františka Krásného, člena vídeňského Sokola a čelného
pracovníka stavebního odboru České obce sokolské v Praze. Z titulu této funkce
projektoval údajně přes 150 sokoloven v Čechách, na Moravě, ale i na
Slovensku. 35 Mezi jeho nejvýznamnější práce se řadí přestavba Michnova paláce
pro Sokol v Praze na Malé Straně (1922 – 1926), kterou doplnil o novostavbu
s bazénem a tělocvičnou.
U mnohých sokoloven, především menších jednot, však jde o koncept
zednického mistra odvozený z místní, všem srozumitelné a pro všechny
přijatelné tradice. Ani v základním stylovém nasměrování nelze z dochovaných
sokoloven vyčíst jakoukoliv snahu centrálně ovlivňovat architekturu sokoloven
15