Příloha B2 - Metodika pro zpracování Analýzy nákladů a ... - Praha.eu

Ve Španělsku byly nastaveny odlišné hodnoty sociální diskontní sazby v závislosti
na příslušném sektoru: 6 % reálné hodnoty pro dopravní 23 a 4 % pro vodohospodářské
projekty.
Ve Francii diskontní sazbu stanovuje Commissariat Général du Plan a odpovídá 8 % reálné
hodnoty. Tato sazba nebyla aktualizována od roku 1984.
Ve Spojených státech navrhuje různé diskontní sazby OMB (Office of Management and
Budget). Máme-li za to, že veřejné investice (definované jako ty projekty, které mají dopad
na sociální blahobyt) soukromou spotřebu skutečně vytěsňují, diskontní sazba, která se má
používat, je stanovena na úroveň 7 % reálné hodnoty, nebo se vypočítává prostřednictvím
kapitálu ve stínových cenách, což umožňuje vytlačení spotřeby i výroby. Vnitřní vládní
investice (tj. projekty, které mají dopad pouze na státní dluh) musejí být diskontovány
s využitím sazeb pro výpůjčky, které používá Ministerstvo financí. CBO (Congressional
Budget Office) a GAO (General Accounting Office) uvádějí, že veřejné investice mohou být
diskontovány s využitím sazeb pro výpůjčky Ministerstva financí.
Tyto rozmanité mezinárodní zkušenosti odrážejí různé teoretické a strategické přístupy.
Hlavní přístupy k odhadům sociální diskontní sazby jsou následující:
• zastánci tradičního přístupu tvrdí, že mezní veřejná investice by měla mít stejný výnos
jako soukromá, neboť projekty lze vzájemně nahradit
• zastánci alternativního přístupu navrhují využití vzorce založeného na míře
dlouhodobého ekonomického růstu. Toto je přibližný vzorec:
r=ng + p
kde r je reálná sociální diskontní sazba veřejných prostředků vyjádřená v příslušné
měně (např. EUR); g je míra růstu veřejných výdajů; n je elasticita sociálního blahobytu
ve vztahu k veřejných výdajům a p je míra čisté mezičasové preference. Představme si
např., že veřejné výdaje na dotace pro chudé (tj. výdaje s nejvyšší sociální hodnotou)
rostou reálnou roční mírou, která je rovna průměrné spotřebě na obyvatele, řekněme
2 %, a že hodnota elasticity sociálního blahobytu ve vztahu k tomuto typu výdajů se
pohybuje mezi 1 a 2. Pokud je čistá mezičasová preference okolo 1 %, potom reálná
sociální diskontní sazba bude v rozmezí 3 - 5 %.
Výsledkem tohoto přístupu jsou (ve srovnání s předchozím přístupem) obvykle nižší
hodnoty diskontní sazby. Je to způsobeno tím, že kapitálové trhy jsou nedokonalé a
krátkozraké a směrem do budoucnosti více diskontují. Zajdeme-li až do extrému, stát by
měl pro mezičasovou preferenci používat hodnotu nula, neboť musí chránit zájmy všech
budoucích generací.
• třetí řešení spočítá v tom, že pro diskontní sazbu využijeme standardní referenční
hodnotu – požadovanou výnosovou míru odrážející cíl reálného růstu. V dlouhodobém
horizontu by měly reálné úrokové míry a míry růstu konvergovat.
Na základě prvního přístupu bude 5 % sociální diskontní sazba dvojnásobkem reálného
výnosu z dlouhodobé obligace EIB v EUR, čili nebude příliš vzdálena od rozumné finanční
výnosové míry a pravděpodobně se bude pohybovat spíše ve spodní části nákladů příležitosti
na kapitál soukromého investora.
23 Ministerio de Transportes, Turismo y Communicaciones (1991). Manual de evaluacion de inversiones en
ferrocarriles de via ancha. Anexo 1.
145