Příloha B2 - Metodika pro zpracování Analýzy nákladů a ... - Praha.eu

Pro mnoho projektů regionální rozvoje je relevantním cílem spravedlnost. Pokud chce
předkladatel projekt přiřadit cílům spojeným se sociální spravedlností určitou váhu, hlavní
informací by měla být prognóza jednotlivých dopadů vyplývajících z realizace projektu a
debata o tom, nakolik jsou tyto dopady v kontextu regionální politiky žádoucí. Pokud
např. projekt modifikoval tarify v oblasti veřejných služeb, je pravděpodobné, že bude mít
na sociální spravedlnost určitý dopad. Jeho úroveň by měla být analyzována a posouzena
(např. prostřednictvím stanovení společenských skupin, které ponesou určité náklady, a
skupin, které naopak ze změn budou těžit, tabulka „vítězů a poražených“). Viz též příloha F
pro hodnocení dopadu jednotlivých opatření.
Dalším zásadním principem pro hodnocení projektů EU je zásada znečišťovatel platí, která by
podle nařízení měla být používána pro úpravu míry spolufinancování. Viz rámeček
2.5 Uplatňování zásady znečišťovatel platí.
V těchto případech je nutné určit vliv investice na sociální cíle, přiřadit každému cíli váhu a
vypočítat celkový dopad. Můžeme zvážit tři cíle, např. spotřebitelské pobídky, sociální
spravedlnost a energetickou soběstačnost. Pokud projekt způsobuje změny na úrovni 2 %
ve spotřebě, 1 % indexu spravedlnosti, 3 % energetické soběstačnosti, je třeba stanovit tři
váhy pro hodnocení relativní důležitosti každého cíle procesu plánování. Předpokládejme
např., že váhy jsou vybrány tak, aby jejich součet činil 1 (normalizace): 0,70 pro spotřebu,
0,2 pro redistribuci, 0,1 pro energetickou soběstačnost. Celkový dopad na tři cíle vzhledem
k veřejnému orgánu přijímajícímu rozhodnutí je snadno změřitelný (viz např. tab. 2.12).
Rámeček 2.5 Uplatňování zásady znečišťovatel platí
Strukturální fondy, čl. 29 odst. 1 nařízení č. 1260/1999: Příspěvky fondů budou
diferencovány, přičemž se posoudí tyto otázky: (…) c) v rámci cílů fondů, stanovených
v článku 1, důležitost přikládaná pomoci a prioritám z hlediska Společenství, tam, kde to je
namístě, odstraňování nerovností a podpoře rovnoprávnosti mužů a žen a ochraně a
zlepšování životního prostředí, hlavně uplatňováním zásady obezřetnosti, zásady preventivní
péče a zásady znečišťovatel platí.
Fond soudržnosti, čl. 7 odst. 1 nařízení č. 1264/1999: Avšak od 1. ledna 2000 lze tuto výši
snížit s cílem zohlednit, ve spolupráci s dotyčným členským státem, odhadované výnosy
z projektů a využití zásady znečišťovatel platí.
ISPA, čl. 6 odst. 2 nařízení č. 1267/1999: S výjimkou návratné pomoci či v případech
zásadního zájmu Společenství je výše pomoci snížena při zohlednění: (a) dostupnosti
financování; (b) možnosti opatření přinášet zisky; a (c) vhodného uplatnění zásady
znečišťovatel platí.
Obecně řečeno, multikriteriální analýza by měla být organizována následujícím způsobem:
1. Cíle by měly být vyjádřeny v měřitelných proměnných. Neměly by být redundantní, ale
mohou se navzájem doplňovat (dosažení lepšího výsledku u jednoho cíle může částečně
znemožnit dosažení cíle jiného).
2. Jakmile je zkonstruován „vektor cílů“, je třeba najít techniku pro shromáždění informací
a provedení výběru. Cílům by měly být přiřazeny váhy, které by měly odrážet relativní
důležitost, kterou jim Evropská komise přiřadila.
3. Definice kritérií pro posuzování; tato kritéria by měla odkazovat na priority, které
jednotlivé zainteresované subjekty sledují, případně by měla odkazovat na konkrétní
aspekty hodnocení (synergie s dalšími intervencemi, využití rezervních kapacit,
problémy při realizaci atd.).
47