Ekologická obnova území narušených těžbou nerostných ... - Calla

Pokud se hladina vody pohybuje v průměru 0,3 m pod povrchem, dochází k uchycování
mokřadní a rašeliništní vegetace včetně rašeliníků. Při malé mocnosti zbývajícího
humolitu nebo průsaku minerálně bohatší vody převažují ve vegetaci druhy
pramenišť, vlhkých luk a přechodových rašelinišť – sítina rozkladitá (Juncus effusus),
s. níťovitá (J. filiformis), smldník bahenní (Peucedanum palustre), psineček psí
(Agrostis canina), violka bahenní (Viola palustris), pcháč bahenní (Cirsium palustre),
vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), svízel bahenní (Galium palustre), karbinec
evropský (Lycopus europeus), ostřice obecná (Carex nigra), o. prosová (C. panicea),
o. zobánkatá (C. rostrata), ostřice šedavá (C. canescens), mochna nátržník (Potentilla
erecta), bezkolenec modrý (Molinia caerulea), ale také např. suchopýr úzkolistý
(Eriophorum angustifolium); z dřevin pak zejména vrba popelavá (Salix cinerea)
a břízy (Betula spp.). Častý je výskyt druhů vřesovišť a smilkových luk – plavuň
vidlačka (Lycopodium clavatum), smilka tuhá (Nardus stricta) a sítina kostrbatá
(Juncus squarrosus). Pokud mocnost zbytkového humolitu dosahuje alespoň 0,4 m,
objevují se typické druhy bylinného patra rašelinisť – zejména suchopýr pochvatý
(Eriophorum vaginatum), s. úzkolistý (E. angustifolium), vlochyně bahenní (Vaccinium
uliginosum), borůvka černá (Vaccinium vitis-idaea), klikva bahenní (Oxycoccus
palustris), vřes obecný (Calluna vulgaris), černýš luční (Melampyrum pratense),
méně často také rojovník bahenní (Ledum palustre), rosnatka okrouhlolistá (Drosera
rotundifolia), šicha černá (Empetrum nigrum), kyhanka sivolistá (Andromeda
polifolia) a ostřice chudokvětá (Carex pauciflora).
Funkční odvodnění obvykle trvale zabraňuje (i u ploch ponechaných spontánnímu
vývoji) nastoupání hladiny podzemní vody na původní úroveň (obvykle 0–0,2 m
pod povrchem). Pokud chceme na odtěžených rašeliništích podpořit vývoj mokřadních
či rašeliništních společenstev, je tedy nutné především obnovit jejich vodní
režim. To je také první krok při ekologické obnově rašelinišť. Pokusy o „revitalizaci“
frézovaných rašelinišť jsou v ČR záležitostí až posledních zhruba deseti let. Zatím
pouze lokalita Soumarský most byla revitalizována na celé ploše; v současnosti probíhá
také obnova Krásenského a Abertamského rašeliniště. Na lokalitě Borkovická
blata a Hrdlořezy došlo k revitalizaci na části plochy.
Závěrem uvádíme stručný souhrn opatření, která jsou zásadní pro účinnou revitalizaci.
/ Revitalizační zásahy /
a) zlepšení hydrologického režimu
Hrazení nebo zasypání obvodových a centrálních odvodňovacích kanálů: Dojde
ke zvýšení hladiny podzemní vody, ke zpomalení odtoku z lokality a k vyrovnání
113