Ekologická obnova území narušených těžbou nerostných ... - Calla

Biokrusta s trhlinami
kolonizovaná mechem zkrutkem
vláhojevným. Foto: Pavel Kovář
ky a s postupnou fragmentací do roztrhaných „šiků“ (strategie „falanga“). Rozvoj
vegetace je zpravidla podmíněn uchycením několika málo pionýrských druhů dřevin,
jejichž semenáče (nebo vegetativně etablované exempláře – např. z větévek
přinesených vodním ptactvem na stavbu hnízd) mají zpočátku vysokou mortalitu.
Teprve po nahromadění významnějšího podílu surového humusu z jejich opadu
v povrchovém substrátu jsou schopny efektivně růst a začnou produkovat semena.
Na vlhkých stanovištích se jedná o topol bílý (Populus alba), t. černý (P. nigra),
t. kanadský (P. xcanadensis agg. sp.), vrbu nachovou (Salix purpurea), v. trojmužnou
(S. triandra), v. košíkářskou (S. viminalis) a v. bílou (S. alba) aj., na sušších stanovištích
o břízu bělokorou (Betula pendula), topol osiku (Populus tremula), vrbu jívu
(Salix caprea) aj. S postupným zapojováním korunového patra nastává optimální
fáze rozvoje bylinného patra, a to s významným přispěním zoochorie, zvláště myrmekochorie
– mravenci roznášejí obilky trav a další plody či semena odpovídajícího
rozměru (Jarešová a Kovář 2004). Poměrné zastoupení dřevinných dominant
mohou ovlivnit jednorázové disturbance nebo výkyvy některých faktorů prostředí.
Klonalita pak může ve vztahu k danému vlivu představovat zvýhodňující i handicapující
vlastnost (Mrázek 2004, Štefánek 2004). Po zapojení stromového patra je
137