Ekologická obnova území narušených těžbou nerostných ... - Calla

s níž by se počítalo v rekultivačních plánech. Pokud je nám známo, v současné době
je polooficiálně vymezených pouhých 60 ha výsypek s deklarovaným cílem ponechat
je spontánní sukcesi. Na ostatní rozsáhlé ploše výsypek po těžbě uhlí proběhly
nebo probíhají technické rekultivace. V r. 2007 byly celkem na 14 084 ha rekultivace
ukončeny, na 9 352 probíhaly (dle údajů Geofondu). Jak naložit s výsypkami, případně
s dalšími plochami narušenými v souvislosti s těžbou, je zásadní otázkou i do
budoucna, zvláště na Mostecku a Sokolovsku.
/ Geologie a geomorfologie /
Nadloží a průvodní horniny uhelných slojí, ze kterých jsou sypány výsypky, je převážně
tvořeno miocénními (Mostecko, Sokolovsko), nebo permo-karbonskými sedimenty
(Kladensko, Nýřansko a Radnicko, Ostravsko). Na Mostecku na výsypkách
převládá šedý miocénní jíl místy proložený písky a vulkanickými pyroklastiky. Pro
sokolovské výsypky jsou charakteristické jíly tzv. cyprisové série nazvané podle
přítomnosti fosilií korýše Cypris angusta z období miocénu. Rudné výsypky jsou
tvořeny hlavně krystalickými horninami, metamorfity nebo granitoidními horninami,
výsypky po těžbě uranu jsou též tvořeny proterozoickými sedimenty, jílovci
a pískovci (Chlupáč a kol. 2002).
Povrchovou těžbou hnědého uhlí vznikají většinou mikro- a mezoreliéfově členité
výsypky. Sypáním zakladači v pásech vzniká systém drobnějších elevací v pásech
a mezi pásy pak často zůstávají hlubší, mnohdy zvodnělé deprese. Tento způsob
sypání výsypek je z hlediska geodiverzity a navazující biodiverzity velmi příznivý.
Bohužel, v poslední době bývá povrch výsypek zakládán méně členitě (hlavně na
Sokolovsku). Cílené zarovnávání povrchu při technických rekultivacích je z hlediska
biodiverzity zcela nežádoucí. Hlubinnou těžbou vznikaly víceméně kónické výsypky,
nebo i výsypky poněkud nepravidelného tvaru, většinou ale poměrně málo členité.
Zvláště výsypky tvořené sedimentárními horninami po svém nasypání poměrně
rychle povrchově erodují, což dále přispívá k jejich reliéfové mikro-heterogenitě.
Ve výsypkovém materiálu se často nacházejí cenné fosílie, dokumentované především
z výsypek jižně od Plzně (Mergl a Vohradský 2000), ale též z Kladenska,
Sokolovska a Mostecka. I to dodává výsypkám přírodovědnou hodnotu.
/ Technické rekultivace /
Převážná většina výsypek je i dnes technicky rekultivována rámcově tímto způsobem:
Po sesednutí výsypkového materiálu, v průměru zhruba po 8 letech,
16