Ekologická obnova území narušených těžbou nerostných ... - Calla

Místa bývalé těžby
jako objekty ochrany
přírody
Tomáš Chuman
Rozsah ploch dotčených těžbou dosahoval v České republice v roce 2007 rozlohy
679 km 2 (Starý, et al. 2008), tj. 0,9 % území.
Necelé jedno procento rozlohy České republiky dotčené těžbou zdánlivě nepředstavuje
vysoké číslo, ale je třeba si uvědomit, že těžba je často výrazně koncentrována.
V místech její koncentrace je pak ovlivnění tamní krajiny podstatné. Na našem území
jsou takto dotčena rovněž velkoplošná zvláště chráněná území, což ukazuje Tab. 1.
Díky výskytu řady chráněných druhů a ukázkám geologických fenoménů, získala
celá řada bývalých těžeben statut zvláště chráněného území.
Na území ČR bylo k roku 2009 vyhlášeno celkem 2 220 maloplošných zvláště
chráněných území, z nichž u 157 se podařilo dohledat, že byly vyhlášeny na místech
bývalé těžby (Obr. 1). Naprostou většinu chráněných těžebních tvarů představují
lomy (kamenolomy, pískovny, uhelné lomy, hliníky), kterých je na našem území
chráněno 148. Zvláště chráněných dolů je šest a deponie (odvaly či výsypky) jsou
chráněny pouze tři. Zahrnuty jsou zde pouze ty lokality, kde těžbou došlo k vytvoření
biotopů hostících chráněné druhy rostlin a živočichů, objevení mineralogických
či paleontologických nalezišť, odkrytí stratigrafických profilů či specifických forem
tuhnutí magmatu nebo těžba přispěla k zachování stávajícího předmětu ochrany
(například těžba písečných přesypů pravděpodobně omezila sukcesi vegetace).
155