Ekologická obnova území narušených těžbou nerostných ... - Calla

něho zde byl nalezen také vzácnější drabčík Scopaeus minutus. Odkaliště hostilo
také 40 druhů zvláště chráněných obratlovců. Hnízdily zde např. tyto druhy
ptáků: kopřivka obecná (Anas strepera), pisík obecný (Actitis hypoleucos), bramborníček
černohlavý (Saxicola torquata), slavík modráček středoevropský (Luscinia
svecica cyanecula), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), nebo hýl
rudý (Carpodacus erythrinus), další druhy zde zimují nebo jim odkaliště slouží
jako tahová zastávka. Byly zde nalezeny i zvláště chráněné druhy obojživelníků
a plazů, např. kuňka obecná (Bombina bombina). Komplexní zoologický průzkum
však neproběhl.
Management: Plánovaná rekultivace původně zahrnovala odtěžení nejvyšší hráze,
vypuštění nádrže, navezení zeminy, osetí travní směsí, osázení dřevinami a revitalizaci
Hodějovického potoka. Z iniciativy sdružení Calla a místních entomologů
se podařilo v rámci správního řízení prosadit několik podmínek pro ochranu biodiverzity
odkaliště. Hlavní podmínkou je zachování dvou ploch, které jsou klíčové pro
přežití svižníka písčinného, další podmínky se týkají např. využití spontánní sukcese
nebo vytvoření náhradních biotopů pro obojživelníky. Do budoucna se uvažuje
o managementových zásazích na místech výskytu svižníků, které by spočívaly hlavně
v pravidelných disturbancích zabraňujících zarůstání těchto ploch.
Část informací byla čerpána z práce Čurnová et al. (2009).
/ Struskopopílkové odkaliště elektrárny ve Chvaleticích /
Lokalizace: cca 600 m jižně od obce Chvaletice (k. ú. Chvaletice), v místě bývalého
povrchového lomu na pyrit, z jihu přiléhá k elektrárně Chvaletice; rozloha cca 100 ha
Ochranné statuty: žádné
Historie území: Odkaliště leží v místě bývalé povrchové těžby pyritu. Ukládání
popílku ve formě hydrosměsi přímo do bývalého lomu zde probíhalo od konce 70.
let, kdy byla chvaletická elektrárna uvedena do provozu. V 90. letech se s možností
dalšího komerčního využití tzv. vedlejších produktů spalování uhlí od ukládání
popílku na odkaliště ustoupilo a odkalovací nádrž se začala postupně vysoušet
a později i rekultivovat.
Botanika: Vegetační kryt se formoval postupně s významnou účastí mechorostů
a lišejníků již v časných stádiích (hlavně Ceratodon purpureus a Cladonia
149