Ekologická obnova územà naruÅ¡ených tÄžbou nerostných ... - Calla
Ekologická obnova územà naruÅ¡ených tÄžbou nerostných ... - Calla
Ekologická obnova územà naruÅ¡ených tÄžbou nerostných ... - Calla
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
jsou tvořena z více než deseti procent ohroženými druhy. Naopak na plochách<br />
technicky rekultivovaných žijí téměř výhradně jen druhy běžné, často schopné<br />
přežívat i na polích, v lesních monokulturách nebo na intenzivně obhospodařovaných<br />
loukách (Tropek et al. 2010).<br />
Technickými rekultivacemi často trpí i estetická stránka krajiny, řada nerekultivovaných<br />
lomů se totiž po kratším či delším čase do krajiny poměrně nenásilně začlení<br />
a vnesou do ní netypické jevy typu skalních stěn, hlubších strží a mozaiku trávníků,<br />
keřů a remízků. Naopak rozsáhlých monokultur je v naší krajině dostatek.<br />
Samozřejmě existuje i řada situací, kdy jsou technické rekultivace nezbytné,<br />
např. při nebezpečí úniku toxických látek, rozsáhlejší erozi nebo v přímé blízkosti<br />
lidských sídel. Tyto situace jsou však v naprosté menšině a na převážné části území<br />
dotčených těžbou kamene jsou přírodní procesy efektivnější jak z hlediska ekonomického<br />
tak z hlediska ochrany přírody.<br />
/ Přírodě blízká <strong>obnova</strong> /<br />
Spontánní sukcese byla studována ve vápencových lomech v Českém krasu (Sádlo<br />
1983, Prach et al. 1999, Tropek et al. 2010), v Moravském krasu (Beneš et al. 2003, Tichý<br />
2005, 2006), v čedičových a znělcových lomech Českého středohoří (Novák a Prach<br />
2003, Novák a Konvička 2006, Novák 2006) a ojediněle i jinde, např. v granulitových<br />
lomech v Blanském lese (Haraštová 1996, Tropek a Konvička 2008) nebo v lomech na<br />
Českomoravské vrchovině (Trnková 2006, 2008, Chuman 2006).<br />
V Českém krasu se postupně diferencují rozdílná společenstva v závislosti na<br />
typu stanoviště: Kamenitá dna a etáže zarůstají nejprve druhy, jako jsou hledíček<br />
nejmenší (Microrrhinum minus), písečnice douškolistá (Arenaria serpyllifolia)<br />
a rozchodník bílý (Sedum album), vzácněji i vrbovka rozmarýnolistá (Epilobium<br />
dodonei) a škarda smrdutá mákolistá (Crepis foetida subsp. rhoeadifolia), později<br />
se zde většinou formují řidší porosty s dominancí kostřavy žlábkaté (Festuca<br />
rupicola). Hlubší substráty, hlavně odvaly, jsou kolonizovány rychleji. Postupně se<br />
vytváří mírně ruderální trávníky s ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius)<br />
a pak rychle expandují dřeviny, především růže (Rosa spec. div.), hlohy (Crataegus<br />
spec. div.), javor babyka (Acer campestre), na sušších místech převládnou trávy<br />
válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum) nebo sveřep vzpřímený (Bromus<br />
erectus). Nejvlhčí stanoviště v lomech jsou poměrně rychle zarůstána mezofilními<br />
dřevinami, hlavně břízou bělokorou (Betula pendula), jasanem (Fraxinus excelsior)<br />
a osikou (Populus tremula). Naopak lomové stěny zarůstají velmi pomalu, většinou<br />
bez nějaké dominanty.<br />
41