Ekologická obnova území narušených těžbou nerostných ... - Calla

jsou tvořena z více než deseti procent ohroženými druhy. Naopak na plochách
technicky rekultivovaných žijí téměř výhradně jen druhy běžné, často schopné
přežívat i na polích, v lesních monokulturách nebo na intenzivně obhospodařovaných
loukách (Tropek et al. 2010).
Technickými rekultivacemi často trpí i estetická stránka krajiny, řada nerekultivovaných
lomů se totiž po kratším či delším čase do krajiny poměrně nenásilně začlení
a vnesou do ní netypické jevy typu skalních stěn, hlubších strží a mozaiku trávníků,
keřů a remízků. Naopak rozsáhlých monokultur je v naší krajině dostatek.
Samozřejmě existuje i řada situací, kdy jsou technické rekultivace nezbytné,
např. při nebezpečí úniku toxických látek, rozsáhlejší erozi nebo v přímé blízkosti
lidských sídel. Tyto situace jsou však v naprosté menšině a na převážné části území
dotčených těžbou kamene jsou přírodní procesy efektivnější jak z hlediska ekonomického
tak z hlediska ochrany přírody.
/ Přírodě blízká obnova /
Spontánní sukcese byla studována ve vápencových lomech v Českém krasu (Sádlo
1983, Prach et al. 1999, Tropek et al. 2010), v Moravském krasu (Beneš et al. 2003, Tichý
2005, 2006), v čedičových a znělcových lomech Českého středohoří (Novák a Prach
2003, Novák a Konvička 2006, Novák 2006) a ojediněle i jinde, např. v granulitových
lomech v Blanském lese (Haraštová 1996, Tropek a Konvička 2008) nebo v lomech na
Českomoravské vrchovině (Trnková 2006, 2008, Chuman 2006).
V Českém krasu se postupně diferencují rozdílná společenstva v závislosti na
typu stanoviště: Kamenitá dna a etáže zarůstají nejprve druhy, jako jsou hledíček
nejmenší (Microrrhinum minus), písečnice douškolistá (Arenaria serpyllifolia)
a rozchodník bílý (Sedum album), vzácněji i vrbovka rozmarýnolistá (Epilobium
dodonei) a škarda smrdutá mákolistá (Crepis foetida subsp. rhoeadifolia), později
se zde většinou formují řidší porosty s dominancí kostřavy žlábkaté (Festuca
rupicola). Hlubší substráty, hlavně odvaly, jsou kolonizovány rychleji. Postupně se
vytváří mírně ruderální trávníky s ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius)
a pak rychle expandují dřeviny, především růže (Rosa spec. div.), hlohy (Crataegus
spec. div.), javor babyka (Acer campestre), na sušších místech převládnou trávy
válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum) nebo sveřep vzpřímený (Bromus
erectus). Nejvlhčí stanoviště v lomech jsou poměrně rychle zarůstána mezofilními
dřevinami, hlavně břízou bělokorou (Betula pendula), jasanem (Fraxinus excelsior)
a osikou (Populus tremula). Naopak lomové stěny zarůstají velmi pomalu, většinou
bez nějaké dominanty.
41