Ekologická obnova území narušených těžbou nerostných ... - Calla

Setkáme se v něm s celou řadou lesních druhů bylinného patra, např. brusnicí
borůvkou (Vaccinium myrtillus) či brusnicí brusinkou (V. vitis idaea). Na vlhkých
stanovištích vede sukcesní řada většinou k vrbovým a olšovým porostům.
Pouze v sušších a teplejších oblastech ČR se desítky let udržuje pozdní sukcesní
stadium připomínající lesostep. V suchých trávnících zde často roste třtina
křovištní, ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) a rozptýlené keře, např. hloh
(Crataegus sp.), růže (Rosa spec. div.), trnka obecná (Prunus spinosa), či stromy,
např. topol osika (Populus tremula).
Litorální porosty jsou v obou zmíněných oblastech velmi podobné a zahrnují
rákosiny, porosty orobince nebo vysokých ostřic. Cílová vegetace zde může být
úspěšně obnovena pomocí procesů přirozené sukcese už přibližně po 25 letech,
zvláště pokud se v okolí štěrkopískovny nacházejí (polo)přirozená stanoviště (viz
Schéma spontánní sukcese vegetace ve štěrkopískovnách).
Při obnově spontánní sukcesí se pochopitelně objevují v pískovnách také
nežádoucí ruderální a invazní druhy. Většina z nich se ale udrží pouze v mladších
/ V teplých oblastech mohou dlouho
přetrvávat křovinaté trávníky
(pískovna Brodek u Prostějova).
Foto: Jiří Řehounek
67