Energiewende – dlouhodobá transformace německé energetiky

More documents

Info

06 | Energiewende – dlouhodobá transformace německé energetiky Teplo Obnovitelné a účinné teplo zahřeje Úspěch transformace energetiky závisí také na tom, zda se podaří snížit množství energie potřebné pro vytápění, chlazení místností a ohřev teplé vody v budovách. A také na tom, do jaké míry budou obnovitelné zdroje energie schopné pokrýt zbývající poptávku. Na sektor výroby tepla totiž připadá více než polovina energetické potřeby v Německu. Přičemž téměř dvě třetiny tohoto množství využívá bezmála 40 milionů soukromých domácností právě pro účely vytápění a ohřevu teplé vody. Snížení objemu potřebné tepelné energie Cíle v úsporách celkové potřeby tepelné energie v budovách 2 152 petajoulů spotřebovalo téměř 40 milionů německých domácností v roce 2016 na vytápění a ohřev teplé vody to odpovídá v přepočtu -80% -18,3% 14% 12,9% dosaženo dosaženo 2050 2016 2020 2017 Potřeba primární energie v budovách (v porovnání s r. 2008) Podíl OZE na potřebě tepla 50 miliardám litrů ropy šestinásobku množství energie spotřebované německým leteckým průmyslem ročně uzbecké energetické potřebě © dpa/Jacobs University Bremen © dpa 1975 Německá vláda zahajuje informační kampaň na téma úspora energie.
Energiewende – dlouhodobá transformace německé energetiky | 07 Spolková vláda proto chce do roku 2050 snížit v budovách potřebu energie získávané z primárních zdrojů, jakými jsou ropa a zemní plyn, o 80 procent. Za tímto účelem je nutné zásadně zlepšit energetickou účinnost budov a zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na dodávkách tepla a chlazení. Do roku 2020 by obnovitelné zdroje měly pokrývat 14 procent energie potřebné na vytápění a chlazení. Německo tím implementuje také evropské cíle. Aktuální evropská směrnice o energetické náročnosti budov předepisuje, že veškeré novostavby vybudované po roce 2021 v Evropě musejí být tzv. budovami s téměř nulovou spotřebou energie, tedy budovami s velmi nízkou spotřebou požadované energie. Německo si velmi záhy uvědomilo, jaký potenciál pro úsporu energie v sobě skrývají budovy. Už v roce 1976 schválila tehdejší spolková vláda v reakci na ropnou krizi první zákon o úsporách energie (Energieeinsparungsgesetz) a v návaznosti na něj i první nařízení o tepelné ochraně budov (Wärmeschutzverordnung). Legislativa se postupem času dále vyvíjela a přizpůsobovala technickému pokroku. V souladu se zákonem o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie při vytápění a chlazení (Erneuerbare-Energien-Wärmegesetz) musejí od roku 2009 všechny nové obytné budovy pokrývat předepsaný minimální podíl potřebné energie z obnovitelných zdrojů. Mohou tak činit například pomocí solárních kolektorů za podpory plynových nebo olejových kotlů nebo otopného systému, který využívá výlučně obnovitelné zdroje jako například tepelné čerpadlo nebo kotle na pelety. V Německu představuje podíl obytných budov starších než 35 let 70 procent. Pocházejí tedy z období před schválením prvního nařízení o tepelné ochraně budov. Mnoho budov tudíž nemá dostatečnou tepelnou izolaci a často se v nich vytápí v zastaralých kotlích, které navíc používají fosilní paliva, jako je olej nebo zemní plyn. Energie potřebná na vytápění průměrné německé domácnosti dosahuje téměř 145 kilowatthodin na metr čtvereční obytné plochy ročně. To odpovídá zhruba 14,5 litrům ropy. Vysoce účinné novostavby si vystačí s pouhou desetinu tohoto množství. Ve stávajících budovách se potřeba primární energie dá energeticky úspornými opatřeními a přechodem na obnovitelné zdroje energie snížit až o 80 procent. Zapotřebí je lepší zateplení obvodového pláště budovy, obnova některých jejich částí a technického vybavení, modernizace systému vytápění a chlazení a také optimalizace systému regulace dodávky energií. Jen v roce 2015 bylo do energetických renovací budov investováno téměř 53 miliard eur. Německá vláda tuto oblast podporuje dotacemi a zvýhodněnými úvěry. Obyvatelé Německa ušetřili v roce 2016 díky úsporným energetickým opatřením téměř 500 eur na osobu, a jsou tak celosvětovou jedničkou. Zvláštní pozornost se věnuje výměně zastaralých kotlů a přechodu z fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie. Zatímco v roce 1975 vytápěli Němci ještě dobrou polovinu všech bytů topným olejem, dnes jich je méně než čtvrtina. Obnovitelnými zdroji je vytápěno 60 procent nových bytů dokončených v roce 2016. Solární systémy, kotle na biomasu nebo tepelná čerpadla, která využívají teplo okolního prostředí, dodávají už téměř dvanáct procent potřebné tepelné energie. Aby výměna postupovala rychleji, podporuje německá vláda od roku 2000 obnovu systémů vytápění. Spotřeba energie v budovách Podíl na celkové energetické spotřebě v Německu Novostavby si vystačí jen s desetinou Roční spotřeba v litrech topného oleje na metr čtvereční obytné plochy v různých typech budov 15–20 litrů nezrekonstruovaná stará budova 36,0 % v budovách 5–10 litrů zrekonstruovaná stará budova 7 litrů novostavba 28,0 % vytápění 4,7 % ohřev teplé vody 2,8 % osvětlení 0,4 % klimatizace 1,5 litrů pasivní dům Stav: 2016 1977 Nařízením o tepelné ochraně budov německá vláda poprvé stanovila pravidla energetické náročnosti budov.
Page 1: Energiewende - dlouhodobá transfor
Page 4 and 5: 02 | Energiewende - dlouhodobá tra
Page 38: 36 | Energiewende - dlouhodobá tra

Energiewende – dlouhodobá transformace německé energetiky

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?