HISTORIE Agonie železných mužů Amerika si potrpí na výstřednosti, jak to konečně dokázala i reportáž v jednom z květnových čísel týdeníku Sports Illustrated. Autor v ní popisuje vskutku „originální“ americký trojboj, který tři náročné sportovní disciplíny – plavání, jízdu na kole a běh – kombinuje tak, že přímo ohrožuje zdraví účastníků a celý jeho smysl se smrskl do honby za pochybným přívlastkem „železný muž“. Posuďte sami: Text: Zdeněk Valenta Prudký vítr vál z čelní strany, ale štípající déšť konečně ustal. Jeho paměť dosud pracovala. „vydrž!“ Povzbuzoval se Tom Warren, „zbývá ještě 20 mil“. Většina však ve strašném větru, ve stejném, s nímž bojoval 120 mil a téměř devět hodin. Hlava se mu kymácela ze strany na stranu, bolesti v lýtku sílily. Náhle se před ním vynořili muž se ženou. Objemnější turisté středního věku s napětím sledovali toto představení. Když míjel užaslý pár, Warren zakopl. Běžel už bez trička, s očima sklopenýma k zemi, ale s odhodláním přemoci vyčerpání a blížící se šok. Konečně turista přetnul ticho: „Do toho, železný muži, do toho!“ Pětatřicetiletému Warrenovi to na chvíli pomohlo setřást vyčerpanost. Zbývalo ještě 20 mil a v patách měl další pronásledovatele. Tento závodník popálený medúzou při plavání a částečně oslepen slanou vodou, byl již hodně vysílen a zmaten. Fyzicky byl vlastně téměř vyřízený. Ale stále se v tomto trojboji „železných mužů“ drží. Soutěž se skládala z 2,4mílové plavby v rozbouřeném moři, pak z jízdy na kole na trati 112 mil kolem ostrova Oahu a konečně z maratónského běhu na 26,2 míle. To jsou některé ukázky z reportáže ve Sports Illustrated. Dále se dozvíme, že tato sportovní disciplína vznikla tak, že někdo dostal nápad a spojil vytrvalostní plavání, vyčerpávající jízdu na kole a doslova vražedný maratón na konci v jeden závod, absolvovaný v jednom zátahu během jediného dne! Poprvé se trojboj „železných mužů“ konal v roce 1978 za účasti 12 závodníků, z toho devět jich proběhlo cílem. „Význam této soutěže tkví v tom, že nemá žádný zvláštní význam,“ napsal zcela trefně uvedený časopis. Nejlepší nedostává žádnou peněžitou odměnu, ani nezískává velkou slávu. První vítěz, 28letý Gordon Haller, našel o svém primátu jen krátkou zprávu v místních honolulských novinách. To lednové ráno letošního roku patnáct účastníků včetně jedné ženy znovu ignorovalo hranice lidského rozumu, zdraví a začalo soutěžit i když bylo velmi nepříznivé počasí. Jedno z nejhorších v posledních letech. Za šest dní spadlo na sousedním ostrově Hillu neobvyklé množství deště, vody Waikiki se vařily a pěnily pod nápory silného větru, dosahujícího až 40 mil za hodinu. Námořní důstojník mající 20leté zkušenosti se neodvážil vyjet na člunu z přístavu. Patnáct hazardérů všechna nebezpečí nebralo v úvahu. Mezi startujícími byl i první vítěz Gordon Haller. Na trojboj se doma pečlivě připravoval. Běhal, plaval, nedbal teplého, ani studeného počasí. Kolo trénoval i na válcích. V jednom je přes všechny výhrady obdivuhodný. Dokázal v sobě vypěstoval silnou vůli překonávat překážky. V roce 1969 byl totiž devět měsíců nemocný. Prodělal mononukleózu, infekčním žloutenku, úplavici, těžkou angínu, ochrnovaly mu nohy. Za týden ztratil přes 10 kilogramů. Zápasil s takovými křečemi, že utrpěl oboustrannou kýlu. „To byl čas k tomu, abych ležel a přemýšlel o životě, o tom co mi z něho vlastně zbylo. Na konci týdne, kdy se Neil Armstrong procházel po měsíci, jsem snědl první jídlo,“ vzpomíná na rok 1969. Hrál na trumpetu, aby si zpříjemnil nudu a jednotvárnost života v rekonvalescenci. Odhodlaně však bojoval za své uzdravení. „Měl jsem rád berle, pomáhaly mi při obnově svalstva.“ Když byl sám doma, vyšoural se ven a chodil kolem domu. Čas 3:12 ho trochu rozčaroval. Odpočíval a hodně spal a po třech dnech to zkusil znovu a zlepšil se na 2:55. Pátého ledna mu lékař řekl, že je zdráv. Druhý ročník, v němž byl považován, za jednoho z favoritů, začal. První doplaval 27letý Ian Emberson. Trať 2.4 míle absolvoval za 62 minut 35 sekund, Tom Warren byl o čtyři minuty pomalejší. Na břeh brzy přišli po nich i John Dunbar a 16letý Mike Collins, syn organizátora této nesmyslné soutěže. Collins junior byl už z první disciplíny tak zeslaben, že na jízdu na kole potřeboval na trati 112 mil 14 a půl hodiny. Zatímco zimou se chvějící Dunbar nasedal na kolo a vydával se pronásledovat Embersona a Warrena, favorit Haller bojoval ještě daleko od pobřeží s mořskými vlnami. Jediná žena, Lyn Lemairová, plavala 76 minut. Teprve dlouho po ní, po 112 minutách, se vynořil z vody Haller. Byl až na devátém místě. Mohlo se čekat, že další závod vzdá. Jeho naděje na obhájení prvenství se téměř utopila v moři, ale Haller sám byl přesvědčen o opaku. Vysprchoval se, převlékl, vypil vysoce kalorickou speciální tekutinu a vydal se odhodlaně pronásledovat Warrena, Dunbara a další. V prvním ročníku předstihl vedoucí soupeře právě v cyklistické disciplíně. Do cíle ale doběhl první Warren, potřeboval 6 hodin a 19 minut. Jen o 11 minut pomalejší byla Lemairová (přestože na posledních 10 mílích osmkrát překonávala křeče). Po pěti mílích běžeckého maratónu vedoucí Warren věděl, že druhý Dunbar předsthnuvši na trati Lemairovou a Embersona má ztrátu asi 30 minut a Haller o dalších 30 víc. Bojoval vlastně už jen sám se sebou, překonával těžké krize a na pokraji úplného zhroucení, v jakési závodnické agónii se dopotácel do cíle. Zvítězil. Za 11 hodin a 56 minut se stal „železným mužem“! V cíli ho čekala jen malá skupina mladých lidí, milujících podobné senzace. „Závod“ dokončilo 12 účastníků, druhý Dubar měl celkový čas o 48 minut horší, třetí Emberson o 67, čtvrtý o 75 a pátá Lemairová o 100 atd. Tolik tedy Sports Illustrated. Co dodat? Snad jen to, jak nebezpečný je tento výmysl anonymního chorobného mozku. I tentokrát mu naletěly necelé dvě desítky mladých lidí, kteří v touze dokázat něco neobyčejného, obdivuhodného, falešně hrdinského se postavili na startovní čáru, krásné sportovní disciplíny – plavání, jízda na kole a běh – v pochybném trojboji „železných mužů“ mohly pro ně stát osudnými. Je vlastně zázrakem, že nedošlo k žádné tragédii. (zdroj: Československý sport 17. 8. 1979, přepsal Milan Řípa pro etriatlon.cz) 74 BEHEJ.COM TRIATLON SPECIÁL • <strong>2019</strong>
Pořádá spolek „Ideální prostředek na vyčištění hlavy. Natrénuju a cestou se i kochám!" A proč jezdíte do práce na kole vy? Květnová výzva Do práce na kole www.dopracenakole.cz Generální partner Národní partneři Mediální partneři Logo výzvy
Change language