Po hradech a zámcích s Kachnou

Zámek
Jezeří
Jezeří bývalo svého času honosným šlechtickým sídlem v krásné zalesněné
krajině. O jeho barokní podobu se zasloužili Lobkowiczové, k největším
stavebním úpravám došlo od roku 1802, z této doby se dodnes zachovaly
podoby interiérů. Ve dvacátém století ale začaly uhelné doly rychle ukusovat
okolní krajinu a zámek nebyl daleko svého zániku. Od devadesátých let
se sem pomalu vrací život, opravit stovky místností ale není jednoduché a na
Jezeří tak spíš než vyzdobené pokoje známé z jiných zámků můžete čekat
nezaměnitelnou atmosféru místa, které se svému zániku nakonec snad ubrání.
Jelikož Lobkowiczové byli známi
silným vztahem k hudbě, stal se
za jejich působení zámek Jezeří
významným místem hudebního
života. Díky výborným vztahům
Františka Maxmiliána k Ludwigovi
van Beethovenovi byla
roudnickému knížeti dedikovaná
řada Beethovenových opusů
jako V. Osudová či VI. Pastorální.
Na Jezeří zazněla v roce
1804 v premiéře na soukromé
oslavě narozenin pruského prince
Ludvíka Ferdinanda Beethovenova
III symfonie Eroica,
kterou skladatel navíc nastudoval
se zdejší Lobkovickou
kapelou. František Maxmilián
Lobkowitz byl sám vynikající hudebník,
zároveň byl ředitelem
divadel ve Vídni, zasloužil se
o založení pražské konzervatoře
a byl také členem Společnosti
vlasteneckých přátel umění.