Po hradech a zámcích s Kachnou

Zámek
Rájec
V Rájci nad Svitavou si zámek ve stylu Ludvíka XVI. nechal postavit
Antonín Karel ze Salm-Reiffercheidtu, držitel Řádu zlatého rouna a jeden
z nejvlivnějších šlechticů na dvoře Marie Terezie. Panství získal
v 18. století v době, kdy se zde po předchozím požáru žádná stavba nenacházela,
mohl si tak vybrat moderní plány francouzského architekta
Isidora Amanda Canavela. Ten navrhl rokokově klasicistní stavbu, charakteristickou
mansardovou střechou členěnou vikýři. Knížecí rodině Salmů
patřil zámek až do roku 1945. V interiérech najdete díky jejich sběratelské
činnosti obrazy západoevropských, holandských a vlámských mistrů.
Díky všestranným zájmům Salmů
se zámek v Rájci stal kulturním
centrem širokého okolí. Začalo
to již za Karla Josefa Salma, který
se zajímal o okultismus, démonologii
a alchymii. Založil také
první zednářskou lóži na Moravě,
nazvanou U vycházejícího slunce
v Orientě. Právě on začal budovat
zámeckou knihovnu s více než
šedesáti tisíci svazky v jedenácti
jazycích, která je jednou z největších
v České republice. V knihovně
jsou uloženy knihy o kabale,
interiér je ozdoben zednářskými
symboly a nechybějí ani kostlivci.
Za jeho synem Hugem Františkem,
zakladatelem blanenských
železáren, se zase na zámek sjížděli
politici, umělci a vědci, právě
tady se rozhodlo o vzniku prvního
moravského muzea.