Po hradech a zámcích s Kachnou

Hrad
Krakovec
Krakovec je příkladem čisté a staletími nezměněné gotiky. Hrad, který začal
vznikat ve 14. století jako honosné sídlo téměř zámeckého typu, nebyl
v pozdější době nikdy významně přestavěn. V 17. století vyhořel a pak už jen
pomalu chátral do podoby idylické zříceniny. Každá z více než 70 místností
na hradě měla jiný půdorys a v mnohých se dochovaly různorodé části kleneb
a portálů. Nejpozoruhodnějším místem je presbytář kaple, který vybíhá
z vnější strany hradu nad údolí. Z novodobých vylepšení zaujme vstupní
most, který tu vznikl v roce 2005, svou podobou je ale čistě historický a k jeho
stavbě byly použity autentické středověké metody i nástroje.
Hrad Krakovec stal posledním
útočištěm mistra Jana Husa,
když byl prohlášen za kacíře
a vypuzen z Prahy. Právě tady
našel úkryt předtím, než vyrazil
na svou poslední cestu na kostnický
koncil. Husa na Krakovec
pozval tehdejší majitel hradu
Jindřich Lefl z Lažan, původně
králův oblíbenec, který se
ale přiklonil na stranu husitů.
Mistr Jan zde dokončil svůj latinský
spis o poslání církve De
ecclesia a připravil si také obhajovací
řeč pro koncil v Kostnici.
Poslední výzkumy historiků Husův
pobyt na Krakovci zpochybňují,
to ale nic nemění na dobrém
vztahu k tomuto náboženskému
mysliteli, kterého zpodobňuje
pod hradem umístěná socha od
Milana Váchy.