Страна 12 – Pagina 12 MACEDONEANUL – МАКЕДОНЕЦОТ
An<strong>ul</strong> doisprezece, Număr<strong>ul</strong> 132-133 Страна 13– Pagina 13 ПРЕОБРАЗБА Ги зближувам колената до мојата душа Ги подигам моите раце Кон Тебе, Господе, И целото тело Ми се преобразува Во голема инка Преку која ќе навлезе И да се процеди Целата твоја светлина До длабочината на мојата грешна душа И да ме прочисти Од сите гревови и болка. Џанина Прежбеану АСПЕКТИ ОД ЖИВОТОТ НА ЕТНИЧКИТЕ МАКЕДОНЦИ Македонците од Романија се дојдени на територијата на оваа земја во 11 век во последоватолни миграциски групи, говорат словенски јазик и се со православна религија. Друштвото на Македонците од Романија е членка на Советот на Националните Малцинства од 2001 година, истиот е советодавен орган на Владата на Романија. Од 2004 се до 2011 година Друштвото на Македонците од Романија беше застапено и во Парламентот на Романија од страна на пратеник Лиана Думитреску, таа која не само што ги застапуваше правата и интересите на македонците во Романија, таа ја зајакна и врската помеѓу двете земји. Македонците ги зачуваа својата музика, обичаи, носии и прадедовските традиции, значајни елементи кои само го потврдуваат нивниот идентитет. Фолклорните традиции на македонците биле тесно поврзани со нивните активност, подготовка на волната и на коноп за изработка на носиите. Од желба да се продолжи традицијата на македонците од Романија, есента 2004 година се формира ансамблот СОНЦЕ кои имаат членови од две месности каде што опстојува македонската заедница: Баилешти и Урзикуца. Играорците од ансамблот Сонце во својот репертоар имаат свадбени ора, традиционални TRANSFORMARE Îmi plec genunchii suflet<strong>ul</strong>ui şi-mi ridic braţele către tine, Doamne, şi tot trup<strong>ul</strong> mi se transformă într-o pâlnie mare prin care să pătrundă şi să se scurgă toată lumina Ta până în adânc<strong>ul</strong> suflet<strong>ul</strong>ui meu murdărit şi să mă cureţe de toată întinar<strong>ea</strong> şi durer<strong>ea</strong>. Gianina Prejb<strong>ea</strong>nu ASPECTE DIN VIAŢA ETNICILOR MACEDONENI Macedonenii <strong>din</strong> România sunt veniţi pe teritori<strong>ul</strong> acestei ţări în secol<strong>ul</strong> al XI-l<strong>ea</strong> în grupuri succesive de migraţie, ei vorbesc limba slavă şi sunt de religie ortodoxă. Asociaţia Macedonenilor <strong>din</strong> România este membră în Consili<strong>ul</strong> Minorităţilor Naţionale <strong>din</strong> an<strong>ul</strong> 2001, acesta fiind organ cons<strong>ul</strong>tativ de specialitate al Guvern<strong>ul</strong>ui României. Din an<strong>ul</strong> 2004 şi până în ianuarie 2011 etnia <strong>macedo</strong>n<strong>ea</strong>nă a fost repre - zentată în Parlament<strong>ul</strong> României de distinsa deputat Liana Dumitrescu, c<strong>ea</strong> care a reprezentat, a pro - movat şi a ocrotit interesele etnicilor <strong>macedo</strong>neni <strong>din</strong> România şi a consolidat şi a întărit raporturile <strong>din</strong>tre cele două state. Macedonenii au păstrat obiceiurile, muzica, port<strong>ul</strong> şi tradiţiile străbunilor, elemente importante ce au scos în evidenţă identitat<strong>ea</strong> lor. Tradiţiile folclorice au fost strâns legate de ocupaţia etnicilor <strong>macedo</strong>neni, pregătir<strong>ea</strong> lânii şi a cânepii pentru a confecţiona îmbrăcămint<strong>ea</strong>. Din dorinţa de a se continua tradiţiile <strong>macedo</strong>nenilor <strong>din</strong> România, în toamna an<strong>ul</strong>ui 2004 a luat fiinţă an - sambl<strong>ul</strong> SONŢE-SOARELE, care are ca dansatori membrii <strong>din</strong> două comunităţi <strong>macedo</strong>nene <strong>din</strong> sud<strong>ul</strong> României: <strong>din</strong> Municipi<strong>ul</strong> Băileşti şi <strong>din</strong> Comuna Urzicuţa, judeţ<strong>ul</strong> Dolj. Dansatorii ansambl<strong>ul</strong>ui Sonţe au în repertoriu hore de nuntă, folclor tradiţional <strong>macedo</strong>n<strong>ea</strong>n <strong>din</strong> România, de interferenţă şi hore <strong>din</strong> diferite zone ale Преобразба; Етничките македонци – Transformare; Etnicii <strong>macedo</strong>neni