Klement Gottwald na Vítkově – balzamizace těla v materiálech

vici a o den pozdeÏji ± 28. prosince 1950 byl vydaÂn zpeÏt do CÏ eskoslovenska.
Sixta prÏi sve vyÂpoveÏdi z 24. ledna 1951 mimo jine take potvrdil, zÏe
mu nebyly znaÂmy skutecÏnosti tajneÂho drzÏenõÂ zbranõÂ, o nichzÏ drÏõÂve StB
informoval, a jmeÂna konkreÂtnõÂch lidõÂ uvaÂdeÏl proto, aby vzbudil pozornost
a duÊveÏru StB. Z teÂhozÏ duÊ vodu si take vymyslel zpraÂvu o ilegaÂlnõÂ
skupineÏ ve VelkyÂch NeÏmcÏicõÂch, ve ktere take udal rÏadu lidõ ze sveÂho
okolõÂ.
22. ledna 1951 napsal Bohumil Sixta svyÂm nejblizÏsÏõÂm naÂsledujõÂcõÂ
dopis:
¹Mila maminko, tatinku a sestro ! PrÏedem Va s srdecÏneÏ pozdravuji.
Nezoufejte ale doufejte v Pa na Boha. Jsem zdravyÂ. VzpomõÂna m na VaÂs
co staÂle deÏla te a jak se ma te. Maminko a tatinku neplacÏte nad myÂm
osudem jsem v rukou BozÏõÂch. Bud'te bez obav ja jsem sÏt'astny vsÏude
protozÏe maÂmvõÂru. NezapomõÂna m take naSÏumberovy. JesÏteÏ jednou VaÂs
co nejsrdecÏneÏji pozdravujõ a nezapomõÂna m. Odpuste meÏ vsÏechno.
VaÂsÏ syn Bohumil.ª 23)
Zdravy ± nemocny Bohumil Sixta
177
Ve dnech 23. a 24. srpna 1951 se konal prÏed StaÂtnõÂm soudem v BrneÏ
proces 24) , ve ktereÂm stanul jako hlavnõ obzÏalovany Bohumil Sixta.
PrÏed soud, zasedajõÂcõÂm ve slozÏenõÂ: prÏedseda senaÂtu ± SÏ teÏpaÂn Flajzar,
soudci ± AntonõÂn Piak, Stanislav KozÏousÏek, soudci z lidu ± Rudolf
PapaÂcÏek, Jaroslav Svoboda, prokuraÂtor ± JUDr. Jan MlaÂdek, prÏedstoupilo
peÏt obzÏalovanyÂch.
Sixta byl obvineÏn z protistaÂtnõ cÏinnosti, ktere semeÏl dopousÏteÏt tõÂm,
zÏe v letech 1949 ±1950 v ZÏidlochovicõÂch, PohorÏelicõÂch a na dalsÏõÂch
mõÂstech zalozÏil lidoveÏ demokratickeÂmu staÂtu neprÏaÂtelskou organizaci
nazvanou ¹Svobodna gardaª jejõÂmi cÏleny meÏli vedle Bohumila Sixty
byÂt: rolnõÂk Jan KrÏipacÏ, rÏidicÏ FrantisÏek OvesnyÂ, manzÏel Sixtovy sestry ±
rolnõÂk Jan SÏ umbera a rolnõÂk Jan MaÂtl; vsÏichni jmenovanõÂ uvedli, zÏe
jsou veÏrÏõÂcõ rÏõÂmskokatolickeÂho vyznaÂnõÂ). Aktivita ¹Svobodne gardyª
meÏla ve finaÂle smeÏrÏovat k naÂsilneÂmu mocenskeÂmu zvratu. V tomto
smeÏru jizÏ tato ¹neprÏaÂtelska organizaceª patrÏicÏneÏ pracovala: obstaraÂvala
si zbraneÏ, plaÂnovala a provaÂdeÏla ozbrojene prÏepady. Sixta meÏl,
podle obzÏaloby, 21. listopadu 1950 chladnokrevneÏ zastrÏelit dva prÏõÂslusÏnõÂky
StB a pote se snazÏit o uÂteÏk do SRN.
Na zacÏaÂtku lõÂcÏenõÂ byla z jeho celeÂho pruÊbeÏhu vyloucÏena verÏejnost.
VteÂto souvislosti je jisteÏ zajõÂmave a zvlaÂsÏtnõÂ, zÏe soud ani nevyslechl
jedineÂho prÏezÏivsÏõÂho sveÏdka strÏelby prÏõÂslusÏnõÂka StB Josefa JiraÂka.
Bohumil Sixta se ve sve vyÂpoveÏdi prÏed soudem k zastrÏelenõ dvou
prÏõÂslusÏnõÂkuÊ StB prÏiznal a popsal celou udaÂlost. Mimo jine na dotaz