Klement Gottwald na Vítkově – balzamizace těla v materiálech

271
prÏikrocÏeno k ¹realizaciª; tzn. Markova s KARLEM podali telefonickou
informaci o zamyÂsÏlene cesteÏ Schulzeho, VeseleÂho a DuÊ ry na Zbraslav,
kde meÏl DuÊ ra odevzdat vzkaz a adresaÂtku prÏõÂpadneÏ prÏeveÂst do NeÏmecka.
Na cesteÏ byla jejich auta zablokovaÂna auty StB a vsÏichni jmenovanõÂ
zatcÏeni.
PrÏi vyÂslesÏõÂch byli taÂzaÂni mj. na JUDr. Simona, ale zatcÏenõÂ hodõÂlem
neznali, a dõÂlem znali pouze z uÂrÏednõÂho styku. Cela Simonova protistaÂtnõÂcÏinnost
byla pouze hra s Markovou. Tuto hru hraÂl patrneÏ proto,
aby umozÏnil odchod do zahranicÏõÂ sveÂmu prÏõÂbuzneÂmu. Tak se stalo to,
zÏe prÏi ¹realizaciª skupiny ¹Dr. SIMON A SPOL.ª nebyl samotny Simon
zatcÏen.
Josef DuÊ ra byl odsouzen za zlocÏin velezrady a vyzveÏdacÏstvõÂ prÏi odvolacõÂm
rÏõÂzenõÂ 17. 5. 1950 na 16 let odneÏtõÂ svobody, Josef VeselyÂ
a Eduard Schulz na 10 let za velezradu a ZÏitny za toteÂzÏ na 14 let.
VeseleÂmu byl zostrÏen trest mj. za to, zÏe ¹... se u neÏho scha zely podezrÏeleÂ
osoby Milena a Karel aj., kterÏõÂ se smouvali na uÂkonech proti staÂtu
± tudõÂzÏ schuÊ zka m dodaly charakter protista tnõª. 62)
V srpnu a zaÂrÏõ 1949 nosila Markova mj. informace povsÏechneÂ, daÂle
konkreÂtnõ ± o existenci prÏevadeÏcÏske skupiny ve SÏ lapanech u MariaÂnskyÂch
LaÂznõ spojene smõÂstnõ SNB cÏi o u platnyÂch prÏõÂslusÏnõÂcõÂch SNB.
SeznaÂmila se take s jistou Klompovou, ktera organizovala uÂteÏk urcÏityÂch
osob holandskyÂmi kamiony. Tyto osoby meÏly dle agenturnõÂ
zpraÂvy zaÂjem o prÏevod prostrÏednictvõÂm MarkoveÂ, jakou vsÏak zvolily
nakonec cestu, se nepodarÏilo zjistit.
DõÂky Klompove se Markova take seznaÂmila se Zdenkou RÏ ehorÏovou;
u dajneÏ je sblõÂzÏil podobny osud rozvraÂceneÂho manzÏelstvõÂ. RÏ ehorÏova se
Markove sveÏrÏila, zÏe muÊzÏe pomoci lidem, kterÏõ majõ zaÂjem opustit republiku.
Jejõ znaÂmy Kamil Kruge pracoval jako bezpecÏnostnõ referent
v jisteÂm podniku a meÏl mozÏnost vystavovat povolenky ke vstupu do
hranicÏnõÂho paÂsma u obce SÏ lapany. Tam pak vedoucõÂ tameÏjsÏõÂ tovaÂrny
FroneÏk prÏevod osoby dokoncÏil. TõÂmto zpuÊ sobem prÏevedli jizÏ neÏkolik
lidõÂ. Markova seRÏ ehorÏove pozdeÏji prÏedstavila jako ilegaÂlnõ pracovnice,
ktera ma podobne mozÏnosti. PoteÂ, co si jõ RÏ ehorÏova steÏzÏovala na financÏnõÂ
tõÂsenÏ , Markova navrhla, aby za u platu shaÂneÏla osoby majõÂcõÂ
vu myslu emigrovat; Markova a jejõ skupina pak jizÏ prÏevod zarÏõÂdõÂ.
TõÂmto Milena Markova vstoupila do poslednõ velke agenturnõ akce
sveÂho zÏivota. Od RÏ ehorÏove zõÂskala informaci o tom, zÏe arcibiskup
Beran poslal kuryÂrnõÂ cestou sÏperky v hodnoteÏ trÏõÂ milionuÊ KcÏ na podporu
zahranicÏnõÂ akce. PrÏislõÂbila odeslat spojkou dopisy Zdeny RÏ ehorÏoveÂ
do ParÏõÂzÏe a v pruÊbeÏhu rÏõÂjna jizÏ obdrzÏela prvnõÂ jmeÂna zaÂjemcuÊ
o emigraci. Byli to: Hanibal RÏ ehorÏ s rodinou prÏõÂbuzny Zdenky RÏ ehorÏoveÂ),
JindrÏich PrÏaÂda s rodinou RÏ ehorÏuÊ v bratranec), BoÈhmovi, JiraÂskovi,
Palda a Rudolf Dressler.