Klement Gottwald na Vítkově – balzamizace těla v materiálech

273
V srpnu 1950 odvolacõÂm soudnõÂm rÏõÂzenõÂm skoncÏil prÏõÂpad ¹RÏ EHO-
RÏ OVAÂ a spolª. Za zlocÏin velezrady podle zaÂkona 231/1948 Sb. byli
Zdenka RÏ ehorÏova a Kamil Kruge odsouzeni na 15let veÏzenõÂ, Rudolf
Dressler na 10 let, BoÈhm na 6 let, VladimõÂr UhlõÂrÏ na 5let a JiraÂsek
na 4 roky odneÏtõÂ svobody.
V oduÊ vodneÏnõÂ rozsudku stojõÂ, zÏe odsouzenõÂ vesÏli ve styk s agenty cizõÂ
mocnosti ¹Milenou a Jandouª, kterÏõÂ verbovali lidi do zahranicÏõÂ, neoznaÂmili
jejich cÏinnost, spolcÏili se s nimi nebo pro neÏ byli ochotni
pracovat. ManzÏele RÏ ehorÏovy soud osvobodil se zduÊ vodneÏnõÂm, zÏe:
¹...uÂplneÏ drzyÂm zpuÊ sobem a jednaÂnõÂm Milena donutila RÏehorÏovi
k emigraci ª. 63)
Koncem rÏõÂjna 1949 se zacÏõÂna meÏnit vztah StB k MileneÏ MarkoveÂ.
DosÏlo k dalsÏõÂ vyÂmeÏneÏ rÏ. o., Markovou prÏebral po AbrahamovicÏovi na
kraÂtkou dobu dalsÏõÂ pracovnõÂk IV. sektoru Zikmund aponeÏm jeho
kolega Kettner ± ¹043/Krª cÏi JIRKA.
Zikmundovi ± ¹IV-13ª, ktery Markovou rÏõÂdil od srpna do rÏõÂjna 1949,
byly vycÏõÂtaÂny mala tvrdost a rozhodnost vuÊcÏi nõÂ. PoteÂ, co vysÏlo najevo,
zÏe mu obstarala nedostatkove zbozÏõÂ, byl Markove prÏideÏlen praÂveÏ Kettner.
64)
VteÂto dobeÏ, tedy jizÏ po zmeÏnaÂch ve velenõÂ IV. sektoru, se zacÏaly
kriticky analyzovat jejõ zpraÂvy. V kolonce ¹hodnocenõª na agenturnõÂch
zpraÂvaÂch, kde se od jara 1948 objevovaly pouze pochvalne glosy, nynõÂ
cÏteme poznaÂmky o neveÏrohodnosti a lzÏivosti zpraÂv. Markova si tyto
soudy vyslouzÏila tõÂm, zÏe prÏinesla nepravdive zpraÂvy o sveÂm sledovaÂnõÂ
uvedla vuÊ z StB, ktery na ni sice byl nasazen, ne vsÏak v uvedenou
dobu), a zejmeÂna poteÂ, co prÏinaÂsÏõÂ zpraÂvu, zÏe Hanibal RÏ ehorÏ poslal
zpraÂvu z emigrace pracovnõÂkovi italskeÂho konzulaÂtu. TeÂto zpraÂveÏ
prÏedchaÂzelo ujisÏteÏnõ Markove rÏõÂdõÂcõÂm orgaÂnem, zÏe uvedena rodina je
vskutku v zahranicÏõÂ, acÏkoli byla jizÏ zajisÏteÏna na PankraÂci.
StB byly podezrÏele jejõ cesty za Prahu, podezrÏela byla z obohacovaÂnõÂ
se na u kor obeÏtõ vyprovokovanyÂch akcõ vykraÂdaÂnõ opusÏteÏnyÂch bytuÊ,
vybõÂraÂnõÂ poplatkuÊ za prÏevod prÏes hranice) a v neposlednõÂ rÏadeÏ takeÂ
z ¹dvojõÂ hryª ve prospeÏch zaÂpadnõÂ rozveÏdky. Podle jinyÂch agenturnõÂch
zpraÂv nerÏõÂkala Markova StB vsÏe, co veÏdeÏla. 65)
ZmeÏna prÏõÂstupu k Markove patrneÏ souvisõ rovneÏzÏ sezmeÏnami ve
vedenõ IV. sektoru. Plechaty odjõÂzÏdõ v srpnu na puÊ lrocÏnõ sÏkolenõ do
KolodeÏjõÂ, naÂsledneÏ opousÏtõÂ mõÂsto velitele sektoru a odchaÂzõÂ na technickyÂ
sektor. Koncem roku 1949 tedy vedl IV. sektor AntonõÂn
Prchal, ktery ve funkci zaÂstupce velitele vystrÏõÂdal Orovana. A praÂveÏ
Prchal, ktery pozdeÏji nechal Markovou zatknout dle vlastnõÂho sveÏdectvõÂ
na rozkaz Ivo Milena), jõÂ neduÊveÏrÏoval.
Dne 4. 11. 1949 dostaÂva Markova odrÏ. o. u kol rozhlaÂsit ve spolecÏnosti
kolem JindrÏicha PrÏaÂdy, zÏe koncem tyÂdne odjõÂzÏdõÂ. UÂ myslem StB