Klement Gottwald na Vítkově – balzamizace těla v materiálech

Na shora uvedeneÂm prÏõÂpadu je jesÏteÏ zrÏejma snaha zachovat alesponÏ
po formaÂlnõ straÂnce platne zaÂkony. Jednaly tu dveÏ administrativy
dvou suvereÂnnõÂch staÂtuÊ . AvsÏak jizÏ v lednu 1949, tedy necely rok po
UÂ noru, se radikaÂlneÏ zmeÏnilo jednaÂnõÂ staÂtnõÂch uÂrÏednõÂkuÊ . StacÏõÂ, aby si
¹SoveÏtiª neÏco prÏaÂli. O jejich prÏaÂnõÂch se jizÏ nediskutuje, ale ihned se
vyplnÏ ujõÂ. OveÏrÏovat fakta v jejich tvrzenõÂch, je prÏõÂmo projevem neprÏaÂtelstvõÂ.
Tak naprÏõÂklad JUDr. KovaÂcÏ 38) ,acÏcÏeskoslovensky staÂtnõ obcÏan
se vsÏemi praÂvy a povinnostmi, jizÏ nemeÏl sÏanci.
PrÏõÂpad JUDr. Ivana KovaÂcÏe uvaÂdeÏn teÂzÏ jako KovacÏ) byl podobnyÂ
s kauzou Alexandra KolosÏi; byl take ¹SoveÏtyª oznacÏen za vaÂlecÏneÂho
zlocÏince, ale psal se jizÏ rok 1949 a mõÂsto diplomaticke noÂty stacÏõ ¹SoveÏtuÊ
mª vyslovit pouhe obvineÏnõÂ. Soudnõ moc, ktera se jesÏteÏ v KolosÏoveÏ
kauze snazÏila udrzÏet jakousi zaÂkonnost, se za necely rok zmeÏnila na
sluzÏku staÂtnõ zvuÊ le. Moc komunistuÊ jizÏ byla etablovana a oni, tam kde
jim to bylo ku prospeÏchu, nevaÂhali porusÏovat zaÂkon. Od okamzÏiku
¹SoveÏtyª projevene vuÊ le se stal pan KovaÂcÏ vinnyÂm ± PrÏõÂloha 25, byl
zatcÏen a vydaÂn jejich uÂrÏaduÊm ± PrÏõÂloha 26.
***
203
Mezi dalsÏõÂmi registrovanyÂmi prÏõÂpady jsou i u nosy svyÂm zpuÊ sobem
vyÂjimecÏneÂ, ale zaÂrovenÏ ilustrujõÂcõ mozÏne cesty, jakyÂmi se cÏeskoslovensÏtõÂ
obcÏane dostaÂvali do veÏzenõ v SSSR.
PatrÏõ mezi neÏ iprÏõÂpad pana Karla SetunskeÂho 39) , ktery dne 22. 2.
1950 emigroval do NeÏmecka, kde se dostal do znaÂmeÂho sbeÏrneÂho
taÂbora pro utecÏence Valka u Norimberka. Koncem listopadu 1950
odtud odesÏel do Rakouska a zacÏal pracovat pro francouzskou rozveÏdku
SDECE a pote pro britskou FSS ve VõÂdni, kde zpocÏaÂtku pracoval
jako tlumocÏnõÂk. Po neÏjake dobeÏ se stal prostrÏednõÂkem mezi kancelaÂrÏõÂ
FSS a samotnyÂmi agenty pracujõÂcõÂmi pro Brity.
Dne 5. ledna 1952 meÏl na polnõÂ cesteÏ do Ostentalu u Mistelbachu
schuÊ zku s jednõÂm z agentuÊ . Byl vsÏak zadrzÏen patrolujõÂcõÂ hlõÂdkou rakouskyÂch
cÏetnõÂkuÊ 40) a prÏedaÂn do rukou soveÏtskyÂch vojenskyÂch
orgaÂnuÊ v Mistelbachu. 41) Zde byl trÏi dny drzÏen a pote prÏevezen na
soveÏtske vojenske velitelstvõ v Badenu. Dne 21. ledna 1952 byl prÏemõÂsteÏn
letadlem do vysÏetrÏovacõÂ vazby MGB v MoskveÏ.
VyslyÂchacõÂ metody soveÏtskyÂch vysÏetrÏovateluÊ ¹nemeÏly daleko k dokonalostiª,
nebot' prÏestozÏe meÏli proti SetunskeÂmu jen to, zÏe byl s dokumenty
vydanyÂmi v zaÂpadnõÂ okupacÏnõÂ zoÂneÏ zadrzÏen, jak stojõÂ u polnõÂ
cesty, byl po neÏkolika jejich vyÂslesÏõÂch Karel Setunsky ochoten se plneÏ
doznat k jakeÂkoliv trestne cÏinnosti !). V jeho prÏõÂpadeÏ to znamenalo
doznaÂnõÂ, zÏe pracoval proti zaÂjmuÊ m SSSR a zemõÂ snõÂm sprÏaÂtelenyÂch.
Dne 16. dubna 1952 ho pak za sÏpionaÂzÏ odsoudil moskevsky vojenskyÂ
tribunaÂl k tehdy populaÂrnõÂ ¹cÏtvrtceª, tedy k dvaceti peÏti letuÊ m odneÏtõÂ
svobody; PrÏõÂloha 27.