Klement Gottwald na Vítkově – balzamizace těla v materiálech

204
Po amnestii PrezõÂdia vrchnõÂho soveÏtu SSSR ze dne 30. cÏervence
1955 byl Setunsky spolu s dalsÏõÂmi 23 odsouzenyÂmi v SSSR prÏevezen
do moskevske veÏznice Butyrky a 20. zaÂrÏõ 1955 byli prÏedaÂni v CÏ ierneÂ
nad Tisou eskorteÏ vedene prÏedstavitelem ministerstva vnitra a zaÂrovenÏ
naÂcÏelnõÂkem veÏznice v KosÏicõÂch npor. DÏ urisÏem 42) ; PrÏõÂloha 23 a 24. Z kosÏickeÂ
veÏznice byli tito repatrianti transportovaÂni do VeÏznice MV cÏ. 1
v Praze-Ruzyni.
Do 25. u nora 1956, nezÏli navrhl naÂcÏelnõÂk vysÏetrÏovacõÂho odboru
hlavnõ spraÂvy vojenske kontrarozveÏdky pplk. Karel Paul 43) zahaÂjit staÂtobezpecÏnostnõÂ
vysÏetrÏovaÂnõÂ, zuÊ stal Setunsky ve vazbeÏ. JesÏteÏ prÏed tõÂm,
dne 13. u nora, veÏc projednaÂvalo politicke byro U V KSCÏ . Na jeho zasedaÂnõÂ
byla prÏedlozÏena ZpraÂva o trestnõÂm rÏõÂzenõÂ proti 27 osobaÂm prÏevzatyÂch
z SSSR 44) , ktera navrhla ulozÏit pracovnõÂkuÊ m mnisterstva vnitra,
aby prosÏetrÏili trestnou cÏinnost vsÏech 27 osob a vyÂsledky prÏedlozÏili
GeneraÂlnõ prokuraturÏe. Toto ¹prosÏetrÏenõª bylo z pohledu StB u speÏsÏneÂ,
nebot' vsÏichni repatriovanõÂ, kterÏõÂ byli v SSSR odsouzeni pro sÏpionaÂzÏ,
byli obzÏalovaÂni. TrestnõÂ oznaÂmenõÂ byla podaÂna na GeneraÂlnõÂ prokuraturu
v Praze pro trestny cÏin vyzveÏdacÏstvõ podle § 86 odst. 1 a odst. 3
põÂsm. c) a e) trestnõÂho zaÂkona. VysÏsÏõ vojensky prokuraÂtor se s vyÂsledky
provedeneÂho prosÏetrÏenõÂ ztotozÏnil a podal zÏalobu.
Tak se stalo, zÏe v SSSR amnestovany Karel Setunsky byl v lidoveÏ
demokratickeÂm sic) CÏ eskoslovensku obzÏalovaÂn a posleÂze odsouzen
podruhe za stejny ¹trestny cÏinª.
Paralela je teÂmeÏrÏ dokonalaÂ, nebot' byl VysÏsÏõÂm vojenskyÂm soudem
v Praze odsouzen dne 1. srpna 1956 k odneÏtõÂ svobody na dvacet peÏt
let ± tedy opeÏt ¹cÏtvrtkaª. Tento trest byl jakousi raritou, nebot' §86
vyzveÏdacÏstvõÂ) Tr. zaÂkona v odstavci 3 neumozÏnÏ oval jiny trest nezÏ trest
smrti; PrÏõÂloha 28. Soudce vida, zÏe jeho kolegove ze zemeÏ, kde zõÂtra jizÏ
znamena vcÏera, ¹rozdaÂvaliª za sÏpionaÂzÏ ¹pouzeª dvacet peÏt let, pouzÏil
jesÏteÏ § 29 odst. 2, dõÂky ktereÂmu meÏl mozÏnost snõÂzÏit vyÂsÏi trestu. NabõÂzõÂ
se tak paradox, zÏe proslavena soveÏtska ¹cÏtvrtkaª vlastneÏ SetunskeÂmu
zachraÂnila zÏivot.
***
PrÏõÂpad uÂnosu Dimitrije NastunÏaÂka provedeny MGB, zcela bez spolupraÂce
s cÏeskoslovenskyÂmi uÂrÏady, se stal v srpnu 1949, a je zajõÂmavyÂ
slozÏityÂm osudem cÏloveÏka, ktery byl zaÂrovenÏ znacÏneÏ rozporuplnou
osobnostõÂ. Pro dokreslenõÂ uvaÂdõÂm i jeho osud po naÂvratu do CÏ eskoslovenska.
Pan Dimitrij NastunÏaÂk 45) se narodil na zacÏaÂtku stoletõ nau zemõÂ
Ukrajiny v BukovineÏ. Tehdy toto u zemõ patrÏilo k RumunskeÂmu kraÂlovstvõÂ.
Za svou aktivnõÂcÏinnost v ukrajinskyÂch nacionalistickyÂch spolcõÂch
byl tehdejsÏõÂ rumunskou policiõÂ zatcÏen. PrÏedstõÂral nervovou ne-