Objektivem - Ministerstvo obrany

TÁBOR
perspektivní
Text a foto: Jaroslav PAJER
Počátek třetího tisíciletí
přinesl obyvatelům
a příslušníkům táborské
posádky několik osudových
rozhodnutí. Když si je
člověk připomene, uvědomí
si obrovskou pravdivost
písně Voskovce, Wericha
a Ježka „Život je jen
náhoda“, kde v textu říkají,
že „jednou jsi dole, jednou
nahoře“.
Nejprve, v roce 2002, bylo jihočeské Poté, v polovině roku 2003, zdejším
vojákům, občanským zaměstnan-
město v souladu s „Koncepcí výstavby
profesionální Armády České republiky cům i starostovi přivezl tehdejší ministr
obrany Miroslav Kostelka zvěst,
a mobilizace ozbrojených sil České republiky“
označeno za perspektivní posádku.
Mimo jiné v ní měla sídlit jedna nou, a tedy neperspektivní. I přes vzed-
že se Tábor stává posádkou uvolňova-
z pěti vysokých vojenských institucí – mutí značné vlny nesouhlasu to v listopadu
téhož roku stvrdila vláda 3. velitelství podpory.
přijetím
Posádka, v níž je nyní dislokováno dvanáct
útvarů, zařízení a součástí armády, se chystá
přivítat další vojenské profesionály
materiálu „Koncepce výstavby profesionální
Armády České republiky a mobilizace
ozbrojených sil České republiky
přepracovaná na změněný zdrojový
rámec“. Hovořilo se o tom, že vojsko
z města úplně odejde kolem roku 2010.
Další zlom přinesla ministryně obrany
Vlasta Parkanová loni v srpnu, když
prozradila, že má ambici vrátit vojáky
do Tábora coby perspektivní posádky.
Dvaadvacátého října to schválením
„Transformace resortu Ministerstva
obrany České republiky“ potvrdila vláda.
A co na to Táboráci? „Ti si nedokážou
představit, že by vojáci ve městě
nebyli. Vztah s veřejností, orgány města
i různými jinými institucemi je na výborné
úrovni,“ říká velitel posádky plukovník
Jiří Neubauer, který současně stojí
v čele zdejšího velitelství Vojenské policie.
„Dnes je ve městě dislokováno dvanáct
útvarů, zařízení a součástí Armády
České republiky. Celkově to představuje
přes 800 pracovníků vojenské správy.“
V našich novodobých dějinách je
Tábor vojenskou posádkou od roku
1932, kdy sem přichází dělostřelecký
pluk 305. Od padesátých let téhož
století pak město nabývá z vojenského
V posádce Tábor
• sídlí 12 vojenských útvarů,
zařízení a součástí AČR
• pracuje téměř 800 profesionálů
a civilních zaměstnanců
• je nejpočetnějším útvarem
42. mpr Svatováclavský
• armáda využívá osm areálů
a objektů:
administrativní budovu „E“
kasárna Prokopa Holého
kasárna Klokoty
tři ubytovací budovy
objekt výdejny součástek
naturálního odívání
vojenskou plovárnu
hlediska na významu. S různými přestávkami
zde totiž sídlí i vyšší instance
– Vojenská oblast, Střední vojenský
okruh, 4. armáda. V roce 1969 tu vzniká
velitelství Západního vojenského okruhu,
který představuje uskupení více než
tří set útvarů.
I po zrušení tohoto kolosu v prosinci
1991 sídlí v posádce významné armádní
štáby – Vojenské velitelství Západ,
velitelství 1. armádního sboru, velitelství
Vojska územní obrany, Velitelství sil
územní obrany, Velitelství podpory. Vedle
nich byla v Táboře dislokována i spousta
dalších útvarů a zařízení. Obývaly několik
areálů, z nichž už část postupně se zeštíhlující
armáda opustila.
V současnosti armáda ve městě používá
několik objektů. Asi nejznámější je administrativní
budova „E“ v ulici Kpt. Jaroše.
Zde vždycky sídlili místní nejvyšší vojenští
funkcionáři. Dnes v ní najdeme Velitelství
Vojenské policie Tá bor. V budově je dále
umístěno oddělení geografického zabezpečení,
tiskárna, knihovna s videopůjčovnou,
stálá minivýstavka filmových promítaček,
expozice táborských vojenských
tradic, ale také sauna a na přilehlém pozemku
tři tenisové kurty.
Další významný areál tvoří kasárna
Prokopa Holého, jež ohraničují ulice
Kpt. Jaroše a Kyjevská. Obývají ho
Posádková hudba Tábor (budova „X“),
regionální fi nanční odbor (budovy „X“
a „Y“), ošetřovna (budova „Y“) a několik
jednotek 42. mechanizovaného
praporu (budova „Z“). V minulosti zde
byly zrekonstruované skladové haly a jídelna,
v níž se stravuje na 350 osob.
Samostatným objektem je Dům armády
Tábor s kinosálem pro 310 diváků, klubovnami
a kavárnou.
Dolní část těchto kasáren, jejichž posledním
„velkým“ uživatelem byl někdejší
18. tankový pluk, je zatím téměř prázdná.
Sídlí tu několik menších vojenských zařízení.
Situace by se měla změnit v následujících
letech, kdy má do posádky přibýt
531. prapor pasivních systémů.
Na okraji města směrem na Písek
obývá kasárna Klokoty štáb a zbývající
jednotky 42. mpr Svatováclavského. „Je
to nejpočetnější útvar ve městě,“ uvádí
velitel posádky. „Loni se podílel na zabezpečování
misí v zahraničí. Nyní prochází
výcvikovým cyklem, aby mohl být
příští rok opět nasazován.“
Pro přípravu jeho příslušníků, ale
i dalších vojáků slouží nedaleké cvičiště
Zahrádka využívané ke zdokonalování
řidičů při jízdě terénem či k výcviku
taktiky. K dispozici je rovněž blízká pěší
střelnice Dražice. Ta prochází modernizací.
„Renovovali jsme házeliště granátů,
nyní zde stavíme ,vesničku‘, kde
budeme moci procvičovat prohledávání
budov a jejich obsazování,“ doplňuje
Jiří Neubauer. „Hotovo má být letos
v květnu.“
Kdo ve výčtu táborských vojenských
areálů hledá Žižkova kasárna, pátrá
marně. Armáda si z nich ponechala jen
dvě budovy sloužící výdejně součástek
naturálního odívání. Ostatní objekty
a prostory byly předány městu, které
zde chystá výstavbu 240 bytů a pečovatelského
domu pro důchodce.
S vojenskou profesí úzce souvisí udržování
fyzické kondice. I v tomto směru
poskytuje táborská posádka svým příslušníkům
řadu příležitostí. O tenisových
kurtech za „Éčkem“ již řeč byla. Další
kurty jsou vybudovány v horní části kasáren
Prokopa Holého a na vojenské
plovárně u vodní nádrže Jordán. Stadion
Míru sice armáda před časem předala
městu, ale vymínila si možnost užívání
jeho sportovišť – kryté haly, posilovny,
běžecké dráhy a fotbalového hřiště –
v dohodnutých časech o celkové délce
60 hodin týdně. „Sportovní zázemí je tu
skutečně výborné,“ tvrdí plk. Neubauer.
„Všechna zařízení mohou využívat nejen
vojáci a civilní zaměstnanci, ale i jejich
rodinní příslušníci a naši důchodci, kterých
je ve městě na devět set.“
Sociální zázemí příslušníků posádky
doplňují tři vojenské ubytovny
s 288 místy. „Budova ve Fügnerově ulici
a ubytovna Klokoty II byly vloni zrekonstruovány,“
glosuje velitel posádky.
„Klokoty III nejsou v tak dobrém stavu.
Doufáme však, že se správě vojenského
bytového fondu podaří i toto prostředí
zlepšit.“ Dlužno dodat, že právě v tomto
objektu mají vyčleněné klubovny členové
svazů a klubů vojenských důchodců,
které v Táboře působí. Je jich několik –
Český svaz bojovníků za svobodu, Svaz
PTP-VTNP, Sdružení rehabilitovaných
zaměstnanců AČR, Vojenské sdružení
rehabilitovaných, Svaz důstojníků a praporčíků
AČR a dva kluby důchodců.
„V současné době se zaměřujeme
na vytvoření podmínek pro přesun
531. praporu pasivních systémů
z Českých Budějovic. Jde o to, aby nešel
do horších podmínek, než v kterých
je doposud,“ uzavírá vyprávění o „své“
posádce její velitel plk. Jiří Neubauer.
12 13